zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Výkladový slovník environmentálních výrazů


Ekolabeling

Anglický ekvivalent: ecolabelling

je výraz, který původně označoval jak existenci ekoznačení, tj. označování výrobků, jejichž negativní dopad na životní prostředí byl nižší než dopad výrobků s nimi alternativních, tj. plnících ve sféře spotřeby tutéž funkci, tak i systém, kterým se označování provádělo.

Vzhledem k tomu, že časem se počet způsobů, které označují nějaký vliv výrobku na životní prostředí, značně rozšířil, používá se v současné době pojmu ekolabeling jen pro tzv. "program environmentálního značení typu I", který se řídí mezinárodní normou ISO 14024 a lze jej definovat jako:

dobrovolný program třetí strany, podle něhož se na stanovenou časově omezenou dobu, uděluje licence opravňující k používání ekoznačky programu na tom produktu (výrobku nebo službě), jenž v dané výrobkové kategorii splňuje všechna předepsaná kritéria, což prokazuje, že v rámci této kategorie má daný produkt největší vhodnost z environmentálního hlediska v průběhu svého celého životního cyklu.

Ekoznačka programu má charakter ochranné známky a patří provozovateli systému. I když ekolabelingové systémy mohou být podle své správy: národní, nadnárodní nebo i mezinárodní, obsahují vždy složku výkonnou, která na základě jednání se žadateli jim uděluje licenci anebo je k udělení této licence navrhuje, a složku s poradní, výzkumnou a kontrolní funkcí, která se zabývá především dalším rozvojem ekolabelingového systému. Ve složení této složky musí být zastoupeni všechny tzv. zájmové skupiny, tj. především průmysl, obchod, zákazníci a spotřebitelé, věda a výzkum, akreditované laboratoře a nevládní ekologické organizace.

Ve světě existuje v současné době (rok 2004) 32 různých ekolabelingových systémů (programů), z nichž každý označuje ekologicky šetrné výrobky jinou ekoznačkou. První ekolabelingový systém vyvinulo Německo v roce 1978. Po deseti letech pak následovaly další země: Japonsko a Kanada v roce 1988 a v roce 1989 vznikl první nadnárodní ekolabelingový program pro skandinávské země (Švédsko, Finsko, Norsko). K intenzivnímu rozvoji ekolabelingových programů ve světě došlo na začátku 90. let 20. století, kdy mezi jinými vznikl v roce ekolabelingový program EU a v roce 1993 ekolabelingový program České republiky (viz heslo: Národní program udělování ochranné známky ekologicky šetrný výrobek). Přehled názvů existujících ekolabelingových programů je uveden pod heslem: Program environmentálního značení typ I.

Literatura:

1) ČSN ISO 14024:2000 Environmentální značky a prohlášení - Environmentální značení typu I - Zásady a postupy

2) Winters, J., Davis, G.: Environmental Labelling Issues, Policies and Practices Worldwide, EPA, December 1998

 



Další výrazy
« Eko-efektivita (ekoefektivnost)
Ekologická stopa »


Nové články
Chystané akce
19
10. 2019
19-20.10.2019 - Seminář, školení
Praha, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí