zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Námitky proti vyhlášení zvláště chráněného území

25.04.2014
Chráněná území
Námitky proti vyhlášení zvláště chráněného území

Jakým způsobem jsou vypořádávány námitky vlastníků proti vyhlášení zvláště chráněného území?

Uplatnění námitek

V nedávné době zde byl publikován článek popisující proces vyhlašování zvláště chráněných území, ve kterém bylo možno se dočíst, že vlastníkům nemovitostí dotčených návrhem na vyhlášení zvláště chráněného území a zapsaným v katastru nemovitostí zašle písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Vlastníci nemovitostí k návrhu uplatnit v písemné podobě ve lhůtě devadesáti dnů ode dne doručení námitky, avšak pouze proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl vlastník dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností.

Obsahem námitek může být nesouhlas s názvem zvláště chráněného území, jeho navrženou kategorií, předmětem ochrany, navrhovanými bližšími ochrannými podmínkami či proti vymezení vyhlašovaného ochranného pásma. Předmětem rozhodnutí o vypořádání námitek vydávaným podle § 40 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), jsou však v případě vlastníků pouze námitky proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byli dotčeni ve výkonu svých práv nebo povinností.

Řízení o vypořádání námitek

Uplatněním námitek je zahájeno správní řízení o vypořádání námitek. O vypořádání námitek musí orgán ochrany přírody rozhodnout nejpozději do 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro jejich uplatnění. Jedná se o poměrně dlouhou lhůtu, což je samozřejmě správné, neboť vyjednávání a dohoda s vlastníky dotčených pozemků o vypořádání námitek před vydáním rozhodnutí je jedinou skutečně vhodnou cestou pro zajištění budoucí bezproblémové úpravy režimu v území.

Otázky vyvolává věta předposlední ustanovení § 40 odst. 4 zákona, které říká, že "o jednotlivých námitkách se rozhodne zpravidla ve společném řízení". V praxi je řízení naopak obvykle vedeno s jednotlivými vlastníky, kteří uplatnili námitky, řízení samostatné, neboť to umožňuje vynechat některé procesní kroky, které by bylo nutno učinit v případě řízení společného, jak bude patrno z dalšího textu.

Přestože je řízení o vypořádání námitek procesně částečně upraveno přímo v § 40 zákona, která je možno považovat za lex specialis vůči některým ustanovením správního řádu, není tato úprava dostatečně komplexní na to, aby bylo možno aplikovat pouze ji a nedostát procesním povinnostem uloženým správnímu orgánu dle správního řádu. Aby bylo možno se správnímu řádu "vyhnout" a postupovat jednodušším způsobem, musel by jeho použití zákon explicitně vyloučit (jak v Mnoha případech činí například lesní zákon).

Pokud se orgán ochrany přírody rozhodne vést společné řízení, musí oznámit podle § 47 správního řádu společné řízení (popř. podle § 140 odst. 1 správního řádu již probíhající správní řízení spojit).

Odlišný postup pro společné řízení oproti řízením vedeným samostatně je zjevný též z řízení o případném odvolání proti vydanému rozhodnutí o vypořádání námitek. V případě společného řízení je třeba postupovat podle § 86 správního řádu, tj. vyrozumět ostatní účastníky o odvolání s možností vyjádřit se k němu. Je to samozřejmě poměrně nelogické, neboť skutečnost, že má být rozhodováno zpravidla ve společném řízení určitě neznamená, že by tím jednotliví účastníci získávali nějakou možnost "vlamovat se" do výroků, které se týkají ostatních účastníků řízení. Účastník řízení má možnost odvolat se jen proti těm z výroků, které se ho týkají a celé odvolací řízení už je pak de facto vedeno jen s ním, nikoliv už se všemi účastníky námitkového řízení, kteří mohou pouze přihlížet a popř. přidat nějaký argument na tu či onu stranu.

Nelze tedy než poradit, aby, přestože zákon říká něco jiného, bylo zpravidla vedeno řízení samostatné, zejména pak v případech, kde se dá čekat, že se některý z účastníků odvolá.

Rozhodnutí o vypořádání námitek

Rozhodne-li se orgán ochrany přírody námitkám vyhovět, nesmí se jednat o změnu, která by nově omezovala práva dotčených subjektů, které nepodaly námitky a nejsou tudíž účastníky řízení o vypořádání námitek. V opačném případě by bylo nutné s nimi návrh znovu projednat.

Rozhodnutí o vypořádání námitek je klasickým správním rozhodnutím se všemi náležitostmi dle správního řádu, s možností využít řádného opravného prostředku (odvolání).

Návrh je následně uveden do souladu s námitkami, kterým bylo vyhověno. Rozhodnutí o námitkách jsou závazným podkladem pro podobu návrhu právního předpisu (nařízení krajského úřadu, vyhlášky MŽP, nařízení vlády či zákona) o vyhlášení příslušného zvláště chráněného území, který následně prochází standardním legislativním procesem. Jinými slovy - omezení vlastníků dotčených nemovitostí nastane teprve s účinností příslušného právního předpisu, avšak maximální možný rozsah tohoto omezení je závazně stanoven již rozhodnutím o vypořádání námitek.

Autor: Mgr. Lucie Procházková, Ph.D.,

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí