zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Němečtí návrháři recyklují módní oblečení

05.01.2014
Recyklace
Němečtí návrháři recyklují módní oblečení

V reakci na pomíjivou a levnou módu gigantů H&M a Zara recyklují berlínští návrháři použité šatstvo v přesvědčení, že takové využití odpadu lze uplatnit u pr^et-`a-porter. Píše o tom agentura AFP.
Podlaha ateliéru Daniela Kroha nedaleko hlavního nádraží v Berlíně je pokryta pracovními kombinézami a oranžovými vestami s fluoreskujícím pásem, jaké nosí němečtí železničáři.
Tyto pracovní oděvy návrhář rozstřihá, obarví a šije z nich pánské obleky. "V šatech hledám autentické rysy," shrnuje svou práci.

Každý kus obleku, který vyrobí, je originál, na rozdíl od módního mamuta jako je Zara, jež stojí u zrodu hnutí nazývaného "fast fashion", kdy se vyrábí rychle a za nízké ceny.
Daniel Kroh se stejně jako další berlínští tvůrci specializoval na zhodnocení textilního odpadu, z něhož vyrábí oděvy vysoké kvality. Z "modráků" a montérských kalhot, které by se jinak spálily, vyrábí nové šaty na míru, které nakupují zákazníci bažící po neotřelé eleganci.

Jeho počínání lze označit za součást trendu boje proti plýtvání a nadbytečnému konzumu.
Tito návrháři v podstatě nevynalezli nic nového. "Moje matka a babička šily z úsporných důvodů nové sukně z kusů starých šatů nebo kabátů," říká italská návrhářka Carla Cixiová, která žije pět let v Berlíně.
"Ale dnes? Lidé šaty vyhodí, když chybí jeden knoflík nebo se rozbije zip," přidává se Cecilia Palmerová. Tato třicetiletá návrhářka pořádá večírky, kam každý donese šaty, které už nechce nosit, a může je tu vyměnit za jiné. Účastníci si rovněž mohou ušít nové oblečení na šicích strojích.

Dalším cílem tohoto projektu je učit lidi alternativní spotřebě. Každoročně totiž v popelnicích skončí tuny šatstva.
Tito designéři bouří proti "hadrům na výhoz". "Co dělají některé značky, je skandální. Prodávají šaty, které zákazník vezme jen dvakrát nebo třikrát na sebe, protože pak už jsou vyšlé z módy," prohlašuje Carla Cixiová, jejíž háčkované kreace vyžadují hodiny práce.
"Když jdete nakupovat do H&M, je to jako kdybyste se šli do fast foodu nacpat hamburgery. Cítíte se pak nedobře," tvrdí Daniel Kroh, podle něhož tyto oděvy "nemají duši".

Od Atén až na sever Norska nosí evropská mládež tytéž jean's slim, které se v milionech exemplářích vyrábějí v Bangladéši nebo Kambodži a prodávají se za ceny, jimž nedokáže nikdo konkurovat. "Taková móda se líbí všem, ale nakonec pak všichni vypadají stejně," konstatuje Carla Cixiová.
Daniel Kroh ke každému oděvu, který vyrobí, přidává leták informující o tom, z čeho byl oděv vyroben.
Eugenie Schmidtová a Mariko Takahašiová, které vytvořily vlastní značku recyklovaných oděvů, vyrábějí šaty a kalhoty v ateliéru v srdci bývalého východního Berlína. Velká část jejich recyklovaných oděvů pochází ze značek jako jsou H&M a Zara.

Recyklované oděvy, které vyžadují mnoho práce, jsou však pro většinu lidí nepřístupné. Jen vesta může snadno stát více než 400 eur (přes 10.000 Kč).
Tito návrháři přiznávají, že zatím zaujímají jen velmi malou část trhu. Pranýřují cenovou politiku některých značek, které někdy prodávají tričko za pouhých pět eur (asi 80 Kč).
Irský řetězec Primark, nováček v módě "na jedno použití", přitahuje při každém otevření obchodu v Evropě bez jakékoli reklamy desetitisíce lidí díky svým nízkým cenám. V Berlíně i jinde vycházejí z takových obchodů dámy obtížené igelitovými taškami. Nízké ceny podněcují diskuse o tom, za jakých podmínek řetězec vyrábí.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
6
3. 2020
6-8.3.2020 - Konference
Praha, KZ Domovina
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí