zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Povodně vznikají v nemocné krajině, technické stavby jim nezabrání

15.06.2013
Povodně
Povodně vznikají v nemocné krajině, technické stavby jim nezabrání

Z přirozených, klikatých potoků se v minulosti staly vybetonované, zregulované kanály. Do odvodněných polí se srážky nevsakují, jen protečou do trubek a stružek a rychle zaplňují potoky. Voda z jednotlivých potoků rychle odtéká a přichází velmi rychlá a prudká povodňová vlna. To jsou podle Arniky hlavní příčiny nedávných plošných záplav i současných lokálních bleskových povodní. Spojením více rozvodněných toků se pak síla povodňové vlny násobí, stejně jako rozsah škod. Zdravá krajina před suchem i povodněmi ochrání levněji a účinněji, než hráze a betonové břehy [1].
Aktuální fotogalerii s popisky, jak s vodou hospodařili naši předkové, jak voda proudí krajinou a jak se rozlévá beze škod, najdete na http://arnika.org/kde-vznika-povoden
"Odvodněná krajina je jako střecha, ze které voda rychle steče dolů po okapu. A pod tím pomyslným okapem stojí naše města a obce. Každý metr krychlový vody, každá kapka, kterou nezadrží louky, lesy, pastviny nebo mokřady, ohrožuje zdraví a majetek lidí žijících v nižších částech toku. Každý metr zregulovaného malého potoka přispěl k přelití hrází v Mělníce, Děčíně, v Ústí nebo i v Zálezlicích," komentuje příčiny povodní vedoucí programu Ochrana přírody Jana Vitnerová z Arniky.
Nevládní organizace proto apeluje na premiéra Nečase a ministry Bendla a Chalupu (všichni z ODS), aby přijali taková opatření, která naši krajinu uzdraví a obnoví přirozená koryta potoků a řek.
"Úředníci a politici v řadě měst povolují stavby v záplavových územích, ukrajují z volné krajiny, pokrývají ji betonem a zabraňují vodě, aby se bezpečně a hlavně beze škod rozlévala. Technická protipovodňová díla často poskytují jen klamný pocit bezpečí. Nejsou totiž vždy spolehlivá a při jejich selhání dochází k největším škodám," dodává Vitnerová.
Současná povodeň však nemusela být tak ničivá. Vláda už v roce 2009 uložila několika ministrů, aby vypracovali soubor protipovodňových a protierozních opatření. Na investice do obnovy přirozených funkcí krajiny bylo tehdy vyčleněno 16 miliard korun. Současná vláda včetně ministra Tomáše Chalupy navržená opatření podcenili a finance utratili jinde. Místo aby 3,7 miliardy z evropských fondů použil na ozdravení krajiny, doslova je nalil do pražských tunelů [2]. Navíc při povodni nehledá Chalupův úřad příčinu, ale omezuje se na vydávání zpráv o počasí [3]. (link archiv tiskovek MŽP).
Poznámky:
[1] Příklady nákladů na přírodě blízká protipovodňová opatření:
Opatření
Náklady
Zdroj odhadu nákladů
Revitalizace potoka, včetně soustavy tůní a retenčního mokřadu
500.000,- Kč/km toku
Náklady na zemní práce a výsadbu dřevin - dle realizace u města Telč
Obnova meze mezi poli
100.000,- Kč/km meze
Náklady na zemní práce a výsadbu dřevin - dle realizace u Zdislavic na Vlašimsku
Remízek
20 - 50.000,- Kč/ha
Náklady na výsadbu dřevin
Obnova různovětého smíšeného lesa
Řádově stovky Kč/ha
Vyšší náklady na sazenice stromů, pomalejší nárůst dřevní hmoty, vyšší tržní cena dřeva
Změna osevního postupu
Řádově desítky Kč/ha
Náklady na osivo (pícniny, luštěniny), nižší tržní cena, nižší náklady na ochranu rostlin
Vyorání hlubší zádržné brázdy na ochranu pole
Řádově koruny na hektar
Vyšší spotřeba pohonných hmot při hlubší orbě
Orba po vrstevnici namísto po spádnici
Řádově haléře na hektar
Individuální dle konfigurace terénu

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí