zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

AIG: Pojištění škod na životním prostředí by měla důkladně zvážit prakticky každá společnost

11.06.2013
Firemní ekologie
Havárie
Pojištění environmentálních rizik
AIG: Pojištění škod na životním prostředí by měla důkladně zvážit prakticky každá společnost

Ohrožení svázaná s hospodářskou činností rostou bezpochyby rok co rok....

Samozřejmě je to ovlivněno stále více expansivní politikou světa podnikání, která usiluje o maximální využití životního prostředí bez ohledu na vlastní náklady, a co nejhorší i sociální náklady. Banalita? Pouze do té chvíle, kdy osoba, která škodu způsobila, musí převzít odpovědnost za výsledky svého jednání. A to se v současné době stává mnohem častěji.

Je to především způsobeno změnami vyplývajícími z Evropské Direktivy č. 2004/35/EC o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí, která v České republice vstoupila v platnost 22. dubna 2008 v podobě zákona č. 167/2008 Sb. O předcházení ekologické újmy a o její nápravě. Momentálně má ale Česká republika krátce po druhé významné změně. Do 1. ledna 2013 byly totiž podniky povinné zabezpečit si finanční zajištění za případné ekologické škody.

Zaprvé si připomeňme, co změnil zákon o předcházení ekologické újmy a o její nápravě. Zákon stanovuje, že v případě bezprostředně hrozící ekologické újmy, je podnik povinný neprodleně provést nezbytná preventivní opatření. V případě vzniku faktické ekologické újmy provést veškerá nápravná opatření, jejichž cílem bude odstranění následků a obnovení životního prostředí do stavu před poškozením.

Co to ale znamená? Změny jsou velice důležité, a proto je třeba se na ně podívat podrobně. Nový zákon především zavádí nové pravidlo mezinárodního a evropského práva o ochraně životního prostředí - tzv. polluter pays, což znamená znečisťující platí. Účelem nového pravidla je přenést vinu za ekologickou újmu na podnik, který škodu způsobil nebo je za ni spoluodpovědný.

Zákon také stanoví restriktivnější pravidla odpovědností (tzv. odpovědnost na základě rizika) určující, že provozovatel, který používá životní prostředí, je zodpovědný ne jenom za každou škodu, ale také za riziko ekologické újmy, bez ohledu na to, jestli škodu způsobil nebo ne. Toto pravidlo se týká provozních činností stanovených v příloze č. 1 zákona č. 167/2008 Sb. Seznam těchto provozních činností je celkem dlouhý a vztahuje se na několik jiných zákonů. Zahrnuje činnosti jako je třeba provozování zařízení podléhající vydání integrovaného povolení, provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru a výkupu odpadů nebo vypouštění odpadních vod do vod povrchových, podzemních a mnohé další.

Navíc provozovatel, který se zabývá provozní činností neuvedenou v příloze č. 1 výše zmíněného zákona, je také zodpovědný za škodu na chráněných druzích a přírodních stanovištích, pokud takovou škodu způsobí (také v případě, že při zachování náležité péče mohl předpokládat, že škodu způsobí a provedl preventivní opatření). To znamená, že ekologickou škodu může způsobit každý provozovatel bez ohledu na to, jakou provozní činností se zabývá.

Pro Českou republiku je především velmi důležitá změna tykající se finančního zabezpečení a způsobu hodnocení rizika ekologické újmy. Zákon stanoví, že finanční zajištění je povinen zabezpečit provozovatel, který na základě hodnocení ekologických rizik může způsobit ekologickou újmu, při které si náprava vyžádá náklady vyšší než 20 000 000 Kč (§14 č. 167/2008 Sb). Jak ale ohodnotit riziko ekologické újmy? S tím nám pomáhá právě nařízení vlády č. 295/2011 Sb. O způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění, které stanoví dva stupně analýzy rizik: základní a podrobné.

Každý provozovatel je povinný provést a zdokumentovat základní hodnocení rizik ekologické újmy zvlášť pro každou provozní činnost, kterou hodlá provozovat (§3 č. 295/2011 Sb). Toto hodnocení se provádí podle podmínek stanovených v příloze č. 1 k nařízení vlády. Pokud v základním hodnocení rizik ekologické újmy provozovatel dosáhne víc než 50 bodů, je nucen provést podrobné hodnocení rizik. V případě, že provozovatel dosáhne méně než 50 bodů, uschová výsledky hodnocení pro potřeby kontroly vedené Českým inspektorátem životního prostředí (ČIŽP). Cílem podrobného hodnocení rizik ekologické újmy je zhodnotit potenciální škody a rizika na životním prostředí a vymezit náklady na prevenci a nápravu těchto škod. Toto hodnocení se provádí na základě podmínek stanovených v příloze č. 2 k nařízení vlády. Pokud kvalifikovaný odhad nákladů na prevenci a nápravu potenciálních škod je vyšší než 20 000 000 Kč, je provozovatel povinný si zabezpečit dostatečné finanční zajištění.

ČIŽP během inspekce kontroluje, jestli provozovatel provedl hodnocení rizik ekologické újmy a jestli si zabezpečil finanční zajištění (pokud je povinen podle podmínek stanovených zákonem).

Teď se ale vraťme ke změnám tykajících se finančního zabezpečení. Zákon o předcházení ekologické újmy (...) totiž stanovuje, že každý provozovatel, který vykonává provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 tohoto zákona, je povinen si zabezpečit finanční zajištění pro náhradu nákladů za způsobenou škodu. Bez takového zajištění nelze vykovávat provozní činnost. V současnosti je možné finanční zajištění řešit zvláštními produkty pojišťoven, ale i třeba bankovní zárukou či účelově vázanými finančními prostředky na účtu. Zkušenosti společnosti AIG Europe Limited ukazují, že pojištění odpovědnosti za ekologické škody se těší největšímu zájmu (až 60% španělských firem se ze všech možných způsobů finančního zajištění vybralo právě nabídku pojištění odpovědnosti za environmentální škodu - dle firemních zdrojů společnosti AIG Europe Limited).

Nabídka pojištění environmentální škody je totiž velice atraktivní, protože přenáší transfer rizika za ekologickou škodu na pojistitele.

Na rozdíl od tradičního pojištění odpovědnosti, pojištění typu EIL (Environmental Impairment Liability) zajišťuje například náklady na realizaci nápravných opatření za škody způsobené jak v oblasti osob třetích, tak v oblasti vlastněné provozovatelem. Kromě toho pojištění environmentální škody pokrývá také náklady na škodu způsobenou postupným znečištěním (např. pomalé uvolnění znečišťující látky do půdy) a také škodu v biologické rozmanitosti. Atraktivní možností je nastavení počátku ochrany retroaktivně. To je důležité především proto, že podle nového zákona, je provozovatel odpovědný za škodu (pokud od úniku znečišťující látky nebo události, které způsobilo bezprostřední riziko ekologické újmy), neuplynulo víc než 30 let.

Nové předpisy přinášejí potřebu uvést na trh nová řešení. Pojištění environmentálních škod poskytuje plnou nabídku přizpůsobenou právě pro zvláštnost škod ekologických jako je třeba pokrytí nákladů na škody způsobené zároveň náhlým a nahodilým znečištěním, tak i postupným znečištěním. Využitím nabídky pojištění si tak zajistíme nejenom transfer rizika, což je také velmi podstatné, ale i plné pokrytí nákladů na případné škody. Nejen že jde o potenciální náklady společnosti, ale také o její dobrou pověst , zejména v souvislosti s péčí o životní prostředí, která spadá do sociální odpovědnosti podniků.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí