Kanada je 6. největší producent elektřiny na světě a zároveň 2. největší exportér elektřiny na světě. Produkce elektřiny v roce 2010 dosáhla 570,9 TWh a meziročně se snížila o 1,6 procenta. Výroba elektřiny klesá nepřetržitě od roku 2007. Export elektřiny v roce 2010 dosáhl 45,6 TWh a meziročně poklesl o 14,4 procenta. Import elektřiny dosáhl 20,2 TWh a meziročně vzrostl o 8,6 procenta.
Energetický mix výroby elektřiny v roce 2010 je následující:
Kanada je 3. největší producent elektřiny z vodních elektráren na světě po Číně a Brazílii. Z celkové produkce elektřiny připadá nejvíce na provincii Quebec (33 %) a Ontario (25 %). V provincii Quebec vyrábějí 97 % elektřiny vodní elektrárny a v provincii Ontario 56 % elektřiny jaderné elektrárny. Největší producent elektřiny z fosilních paliv je provincie Alberta.
Instalovaná výrobní kapacita elektráren dosahuje 134 000 MW.
Největší elektrárnou je jaderná elektrárna Bruce (provincie Ontario) s kapacitou 7 276 MW, což je zároveň 2. největší jaderná elektrárna na světě. V Kanadě je 5 jaderných elektráren s celkovou kapacitou 14 718 MW. Tři jaderné elektrárny jsou v provincii Ontario (Bruce, Darlington, Pickering) a po jedné v provincii Quebec (Gentilly-2) a New Brunswick (Point Lepreau).
Největší vodní elektrárnou je La Grande (Quebec) s kapacitou 6 653 MW. Největší uhelnou elektrárnou Nanticoke (Ontario) s kapacitou 3 920 MW. Největším plynovou elektrárnou je Lennox (Ontario) s kapacitou 2 100 MW. Největší elektrárnou spalující topný olej je Coleson Cove (New Brunswick) s kapacitou 978 MW.
Délka elektrické přenosové sítě vysokého napětí (115 kV, 230 kV a 500 kV) je více než 160 000 km.
V Kanadě je v provozu 23 rafinerií se zpracovatelskou kapacitou 3,275 mil. barelů ropy denně. Největší rafinerii s kapacitou 428 tis. barelů ropy denně provozuje firma Syncrude ve Fort McMurray (Alberta). Nejvíce rafinérií provozují firmy Imperial Oil (4) a Suncor Energy (4). Některé rafinerie jsou tzv. upgraders - přeměňují bitumen (těžká hustá ropa z ropných písků) v syntetickou ropu, která musí být dále rafinována.
Nejdelším ropovodem je Enbridge System Canadian Mainline v délce 5 000 km, který vede z Edmontonu (Alberta) přes Gretnu (Manitoba) a Sarnii (Ontario) do Montrealu (Quebec). Největším vlastníkem ropovodů je firma Enbridge z Calgary, jejíž síť ropovodů v Kanadě dosahuje 24 613 km a denní přepravní kapacita 2,2 mil. barelů ropy a ropných látek. Enbridge exportuje 65 % ropy ze západní Kanady a zajišťuje 13 % veškerého dovozu ropy do USA.
Vzhledem k obrovským prokázaným zásobám ropy jsou strategické zásobníky ropy udržovány na úrovni 5-7 denní spotřeby v západní Kanadě a 12-15 denní spotřeby ve východní Kanadě.
Nejdelším plynovodem je Alberta System v délce 24 187 km. Následuje plynovod Canadian Mainline v délce 14.101 km, který vede od hranice provincií Alberta a Saskatchewan na východ na hranici provincie Quebec se státem Vermont v USA. Největším vlastníkem plynovodů je firma TransCanada z Calgary, jejíž síť plynovodů v Kanadě dosahuje délky více než 40 000 km.
Kanada má 10 podzemních zásobníků zemního plynu s kapacitou 12,5 mld. m3. Největším zásobníkem zemního plynu je Dawn Hub v jihozápadním Ontariu.
Kanada provozuje jeden terminál pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG), který se nachází ve východní Kanadě ve městě Saint John (New Brunswick). Canaport LNG terminál byl uveden do provozu v červnu 2009, kdy obdržel první dodávku LNG z Trinidadu a Tobago.
Největším projektem je Lower Churchill hydroelectric project v hodnotě 6,2 mld. CAD, který zahrnuje výstavbu vodní elektrárny o výkonu 800 MW v Muskrat Falls na dolním toku řeky Churchill v provincii Newfoundland & Labrador a přenosových sítí. Investorem jsou energetické firmy Emera z provincie Nova Scotia a Nalcon Energy z provincie Newfoundland & Labrador. Elektrická energie bude dopravována přenosovými sítěmi a podmořskými kabely v délce 1100 km do provincií Newfoundland & Labrador a Nova Scotia a pravděpodobně dále do provincie New Brunswick a USA. Kanadská federální vláda schválila v červnu 2011 investorům garanci za půjčky do výše 4,2 mld. CAD.
Největším projektem je ropovod Keystone XL pipeline firmy TransCanada v hodnotě 7 mld. CAD o délce 2 673 km, který povede z oblasti ropných písků v Hardisty (Alberta) jihovýchodně přes provincii Saskatchewan a americké státy Montana a South Dakota do Steele City ve státě Nebraska. Keystone XL poté začlení část existujícího ropovodu Keystone vedoucí přes Nebrasku a Kansas do rafinérie Cushing v Oklahomě a bude pokračovat na jih státem Oklahoma až do rafinérií v Port Arthur a Houstonu v Texasu. Keystone XL má být uveden do provozu v roce 2013. Kapacita ropovodu Keystone stoupne ze současných 590 tis. barelů ropy denně přepravovaných do Cushing (Oklahoma) a Wood River/Patoka (Illinois) na 1,1 mil. barelů ropy. US Department of State rozhodne o schválení ropovodu do konce roku 2011.
Významným projektem je ropovod Northern Gateway pipeline firmy Enbridge v hodnotě 6,6 mld. CAD o délce 1177 km, který povede z oblasti ropných písků v blízkosti Edmontonu (Alberta) do nového námořního terminálu v Kitimat (British Columbia) na západním pobřeží Kanady. Ropovod bude mít dvě linie - jedna bude dopravovat do Kitimat 525 tis. barelů těžké ropy (bitumen) denně určené na export do rafinerií v Kalifornii a Asii a druhá linie bude zpět dopravovat kondenzát pro zajištění snazší přepravy bitumenu v ropovodu. Projekt nyní posuzuje Národní energetická rada (National Energy Board). Northern Gateway pipeline čelí velkým protestům od ochránců životního prostředí a původních obyvatel. Ropovod by mohl být uveden do provozu nejdříve v roce 2016.
Největším projektem je plynovod Alaska pipeline konsorcia kanadské firmy TransCanada a americké firmy ExxonMobil v hodnotě 35 mld. USD. Projekt zahrnuje výstavbu plynovodu z Prudhoe Bay na Ajašsce do Boundary Lake v provincii Alberta v délce 2 737 km a závod na zpracování plynu v Prudhoe Bay. Roční přepravní kapacita plynovodu bude 60 mld. m3 a plynovod se plánuje uvést do provozu v roce 2021.
Významným projektem je Mackenzie gas project konsorcia firem Imperial Oil, the Aboriginal Pipeline Group, ConocoPhillips, Shell Canada a ExxonMobil v hodnotě 16,2 mld. CAD. Projekt zahrnuje výstavbu plynovodu Mackenzie Valley v délce 1 196 km v údolí řeky Mackenzie v Northwest Territories. Plynovod propojí tři naleziště zemního plynu v deltě řeky Mackenzie (Taglu, Parsons Lake a Niglintgak) u Beaufortova moře a systém existujících plynovodů na severozápadě provincie Alberta. Roční přepravní kapacita plynovodu bude 18,3 mld. m3. Plynovod má být uveden do provozu v roce 2016.
Významným projektem je také Kitimat LNG export terminal konsorcia firem Apache Canada, Encana a EOG Resources v hodnotě 4,7 mld. CAD. Exportní terminál LNG Kimitat v provincii British Columbia bude mít zpracovatelskou kapacitu 20 mil. m3 denně. Na LNG terminál bude navazovat plynovod v délce 463 km, který propojí terminál s existujícím plynovodem Spectra v místě Summit Lake. Plynovod Spectra vede ze severní části provincie British Columbia a provincie Alberta na jih provincie British Columbia. Výstavba LNG terminálu a navazujícího plynovodu by měla být dokončena v roce 2015.
Čínské státní firmy kupují v poslední době podíly v ropných projektech v Kanadě
Kanada má obrovské zásoby energetických surovin (ropa, zemní plyn, uhlí, uran), které pokryjí energetické potřeby země na více než 100 let. Rizika z nedostatku energetických surovin v podstatě neexistují.
Kanada cítí možná rizika u exportu energetických surovin. Ropa vyrobená z ropných písků má dle Evropské komise velmi nepříznivý vliv na životní prostředí (vysoké emise CO2). EU proto zvažuje v rámci implementace směrnice o kvalitě paliv (the Fuel Quality Directive) označit kanadské ropné písky jako špinavý a nežádoucí zdroj paliv ve srovnání s ostatními zdroji. Kanada se velmi snaží na politickém poli tuto situaci zvrátit, neboť má vážné obavy, že navrhovaná implementace směrnice může zakázat či omezit dovoz kanadské ropy z ropných písků nejen do členských zemí EU, ale potenciálně i do dalších oblastí světa.
Dalším možným exportním rizikem je výrazný odpor ke stavbě nových ropovodů v Kanadě i USA. Původní obyvatelé Kanady za pomoci ochránců životního prostředí se velmi brání oplánované výstavbě ropovodu Northern Gateway přes území severní části provincie British Columbia. Guvernér státu Nebraska je proti plánované výstavbě ropovodu Keystone XL z Alberty do Texasu.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Ottawě (Kanada).