Jenom z rostlinných genobank a kolekcí předávají jejich koordinátoři ročně zhruba 5000 položek pro další využití, a to jak našim, tak zahraničním zájemcům pro účely šlechtění, výzkumu a vzdělávání. "Česká republika se úspěšně zapojila do mezinárodní spolupráce. Má v práci s genetickými zdroji dlouhou tradici, v národních kolekcích plodin je uloženo přes padesát tisíc položek. Až pět tisíc vzorků z nich si každý rok vyžádají uživatelé," uvedl koordinátor podprogramu genetických zdrojů rostlin Ladislav Dotlačil z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Například odrůdu pšenice dvojzrnky Rudico a pšenice špaldy Rubiota nebo odrůdu pšenice Vlasta s geny rezistence vůči chorobám vyšlechtili odborníci za pomoci zdrojů z genobank. Pšenici dvojzrnku a špaldu hojně pěstovali ve středověku, později je z polí vytlačily jiné druhy obilí. Jejich vzorky ale uchovávali v genobankách. Právě ty pak posloužily k vyšlechtění vylepšených odrůd. Dvojzrnku a špaldu pak začali znovu vysívat na pole, protože mají specifickou kvalitu a jsou základem pro velmi chutné pečivo.
Genetické zdroje také posloužily při ekologickém projektu revitalizace a znovuzakládání květnatých luk. V genobankách totiž uchovávají i semena různých lučních květin a trav.
Hodnota genetických zdrojů roste s rozvojem biotechnologií a šlechtění nových odrůd plodin a plemen. Jejich ochrana je pro vyspělé státy důležitou prioritou. Česká republika se podílí na mezinárodních programech v rámci Evropské unie a světové organizace pro výživu FAO. Současně tím plní některé úkoly vyplývající z mezinárodních závazků Úmluvy o biologické rozmanitosti. V celoevropském kontextu má Česká republika na poli péče o genetické zdroje velmi dobrý kredit.
Nejenom zemědělství, ale i další resorty využívají genetické zdroje. Jejich ochrana znamená shromažďování, dlouhodobé uchovávání, dokumentaci, charakterizaci, konzervaci a využívání podle přesně daných pravidel a v souladu s mezinárodními závazky.
Tereza M. Dvořáčková
tisková mluvčí MZe
