zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Odpady dnes, aneb na čem je třeba ještě zapracovat

28.02.2021
Odpady
Odpady dnes, aneb na čem je třeba ještě zapracovat

Nový český měsíčník z vydavatelství A11 se hned ve svém prvním čísle věnoval problematice, která se týká úplně každého občana. Věnuje se odpadům, odpadové legislativě, dopadům na obce a města, apod. Redakce požádala o odpovědi na své dotazy zástupce největšího českého profesního svazu ze sektoru odpadového hospodářství, tedy České asociace odpadového hospodářství.

Nové odpadové zákony v prosinci prošly celým legislativním procesem, podepsal je prezident a začaly platit hned od 1. ledna 2021. Hlavním úkolem nové legislativy měla být podle ministerstva životního prostředí implementace nových evropských směrnic z roku 2018 a zavedení nutných změn, aby ČR mohla splnit závazné cíle Evropské unie. Tedy snížení skládkování a zásadní navýšení recyklace komunálních odpadů. O tom, jak se to podařilo a jaká je nyní situace v praxi nakládání s odpady, jsme hovořili s Petrem Havelkou, výkonným ředitelem České asociace odpadového hospodářství.


Až do poslední chvíle se nevědělo, zda zákony budou platit hned od ledna, tedy prakticky ihned po jejich schválení, nebo zda se nové povinnosti posunou o rok, jak prosazoval Senát a obce. Jak jste to vnímali vy?

Ano, ještě na začátku prosince nebylo jasné, zda se neposune účinnost zákonů. V Senátu k tomu byla široká debata a při hlasování se prakticky všichni senátoři vyslovili pro nutné posunutí účinnosti zákonů o rok. Tuším, že ministra Brabce o posun účinnosti žádaly i dva ze tří celorepublikových obecních svazů, tedy Sdružení místních samospráv a Spolek pro obnovu venkova (více zde). Mezi hlavními důvody byla trvající absence klíčových vyhlášek a velmi krátká doba na zavedení nových povinností do praxe. My jsme to vnímali podobně jako obce. Prostě v situaci, kdy nemáte k dispozici kompletní legislativu, není možné zavádět zodpovědně nové povinnosti do praxe, navíc ze dne na den. Nemůžete dělat nutné změny v počítačových systémech, nemůžete dělat nutné zněny ve smlouvách, neznáte budoucí náklady, protože neznáte detail nových povinností, apod. Nový zákon zrušil všechny staré vyhlášky a nic nového není.

V legislativě je obvyklé, že tyto zásadní změny mívají roční lhůtu na přípravu a provedení, aby to bylo splnitelné a fér. Tady to úplně fér nebylo a působí to řadu problémů jak v obcích, tak samozřejmě i ve firmách. Hovoříme o tom průběžně i s kolegy z dalších svazů a problémů je skutečně hodně. Některé firmy nekompletnost legislativy poškozuje již i finančně a má to důsledky na jejich provoz. MŽP se sice snaží pomoci metodickými pokyny, ale to řadu věcí nevyřeší (viz zde).


Proč myslíte, že bylo nutné za každou cenu, aby zákony platily už od 1.ledna 2021?

Na to úplně odpovědět neumím. Posun účinnosti by neměl žádný vliv na obsah samotných zákonů, jen by vytvořil lepší a férovější podmínky na zavedení nových povinností. Takže důvody toho finálního sprintu neznám a ani s kolegy z dalších svazů jsme je neidentifikovali. Nicméně musíme věci brát tak, jak jsou a s mnohdy zbytečnými obtížemi se postupně ve spolupráci s obcemi vypořádáváme, bod po bodu (viz zde). Často je to nákladnější a složitější, ale hledáme všechna možná řešení.


Co je podle vás hlavní výhodou nové legislativy?

Určitě hlavní výhodou nové legislativy je stanovení omezení skládkování. Je to jeden ze dvou základních cílů nové evropské odpadové legislativy. Evropská unie stanovila, že do roku 2035 se na skládky může ukládat maximálně 10 % komunálních odpadů. V našem novém zákoně je pak stanoveno, že na skládky se nesmí k roku 2030 ukládat žádné využitelné odpady. To vytváří potenciál k naplnění druhého klíčového cíle EU a tím je povinnost recyklovat nejméně 65 % komunálních odpadů k roku 2035.

První cíl je o poznání snazší, než cíl druhý. Vzhledem k tomu, že oba cíle spolu úzce souvisí, stanovila EU termíny provázaně, oba k roku 2035.

Recyklaci nelze na požadovanou míru navýšit za krátkou dobu. Je to postupný proces, který ovlivňuje mimo jiné i chování výrobců a spotřebitelů. Recyklace však potřebuje zejména na začátku nemalou podporu od státu, aby se v dostatečné míře uplatnila. Každý stát si zároveň musí analyzovat, kolik odpadů je třeba odklonit ze skládek a kolik takto odkloněných odpadů musí postupně přiklonit do recyklace. To je klíčová věc, kterou jsme zatím v ČR neudělali. Tyto základní čísla se musí promítnout v Plánu odpadového hospodářství České republiky. ČR má tento plán již zastaralý, až z roku 2014 a nejsou v něm tedy požadavky nových směrnic EU z roku 2018. To je třeba co nejdříve napravit a vydat POH ČR nový, který bude tyto základní údaje pro investory i pro obce obsahovat.


Nové legislativě se ale nejvíce vyčítá, že neobsahuje nástroje na podporu recyklace a že investoři spíše připravují nové spalovny či ZEVO. Je tedy splnění recyklačních cílů reálné?

Ano, k tomu se vede řada debat. A prakticky všechny profesní svazy svozových, recyklačních či obecně odpadových firem, nové legislativě vyčítají onu ,,nepodporu recyklace". Faktem je, že s novým zákonem se připravuje spíše řada projektů na energetické využití odpadů. Tuším, že celková kapacita veřejně známých připravovaných projektů se pohybuje kolem 1 200 000 tun odpadů. Energetické využití je samozřejmě důležitou součástí budoucího řešení, protože ne všechny odpady lze recyklovat.

Nové projekty recyklační kapacit na komunální odpady ale s novým zákonem v podobné míře nevidíme, nevidíme je skoro vůbec. To by logicky měl být silný signál pro stát, jak investoři vnímají novou legislativu a jestli vede, či nevede, ke splnění závazných recyklačních cílů. Pokud ne, je třeba ze strany státu rychle hledat cesty, které nastalou situaci vyváží, či nasměrují tak, aby cíle bylo reálné splnit.

To asi trochu potvrzuje aktuální situace v obcích a na třídičkách, kde prý neví, kam uplatnit vytříděné plastové odpady a prý je to velký problém.

Ano, tento problém skutečně s novým zákonem od ledna nastal (více zde a zde). Ze zákona již není možné předat na skládku jinde neuplatnitelný odpad z třídění plastů. Bohužel aktuálně se daří třídičkám (obecním i privátním) uplatnit jen cca 30 % plastů. Ostatní není kam dát. Spalovny mohou vytříděné plasty přijímat jen velmi omezeně a nechtějí je z technologických důvodů. Prioritních recyklačních kapacit je velmi málo, to už jsme si popsali. Cementárny, které umí tento odpad dobře využít, jsou již kapacitně zcela naplněné a moderní zařízení na energetické využití paliv z odpadů zde zatím nejsou.

Je toto důvod, proč nyní obce a města tolik zdražují odpady občanům? V médích skoro každý den vychází článek, že další obec, či město, zdražilo odpad.

Je pravdou, že obce nyní velmi často navyšují poplatky za odpady, někde i celkem zásadně (i o 100 %). Ty články také sleduji a skoro vždy se obce odkazují na potřebu zdražení ve vztahu k novému zákonu a řadě nových povinností. Obce chápu a asi to nyní bude aktuální trend, byť při schvalování zákona se říkalo, že prakticky žádné zdražení, které by dopadalo na občany, nebude. Těch nových povinností je ale skutečně řada, a to s sebou nese o poznání vyšší náklady. Příkladem jsou určitě i popsané vážné problémy s plasty. I ty samozřejmě povedou k tomu, že se o poznání navýší ceny za svoz plastů. Je však otázkou, zda to všechno zdražení, spolu s nastavením zákona, povede k závazně předepsané recyklaci.


Jaká jsou další aktuální témata k řešení, aby se situace zlepšila? Je něco, co byste doporučil?

Těch věcí je poměrně mnoho, co je třeba řešit, takže uvedu jen ty klíčové a již jen heslovitě. Samozřejmě kompletace a vydání nových vyhlášek, pokud možno respektujících praktické připomínky profesních svazů. Dále stát musí co nejdříve prosadit nástroje na podporu poptávky po výstupech z recyklace, aby recyklaci dostatečně nastartoval. Je třeba vyřešit mnoho let trvající problém s dvojími daty za odpady, tedy MŽP a ČSÚ, které se jen u komunálních odpadů každoročně liší o cca 2 miliony tun. Určitě by to však nemělo být cestou tlaku na ČSÚ, aby změnil svá data a skokově navýšil produkci, což jak jsem slyšel, také někoho napadlo. No uvidíme, jak dopadnou data ČSÚ za rok 2019 (odpovědi na dotazy připravovány v lednu 2021). Měl by být vydán nový Plán odpadového hospodářství ČR, který by již obsahoval stanovené evropské cíle a k nim propsané kapacity potřebných zařízení. A prioritně také musí být vyřešen problém s tříděnými plasty a nemožností jejich uplatnění. Obce i firmy se zbytečně dostávají do obtížně řešitelných situací. Je zde i řada dalších bodů, ale o těch zase příště.

Zdroj: Časopis EKO Česko; na dotazy odpovídal Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí