zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ptačí chřipka v Česku decimovala chovy v letech 2007 a 2017

23.01.2021
Příroda
Zemědělství
Šlendryján
Ptačí chřipka v Česku decimovala chovy v letech 2007 a 2017

Výběr informací o ptačí chřipce (na Táborsku bylo potvrzené první ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže; veterináři u uhynulé drůbeže potvrdili subtyp choroby H5N8, stejně jako u čtvrtečního případu uhynulých divokých labutí na Písecku):

- Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež.

- Z třicítky druhů virů ptačí chřipky jsou často smrtelné viry H5 a H7 - zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a hynou do dvou dnů. Existuje ale i lehčí forma nemoci, kdy má drůbež jen opelichané peří a snáší méně vajec. Vakcinace v chovech se neprovádí, postižená hejna se likvidují. Jako opatření proti šíření ptačí chřipky se v ČR uplatňovalo především vymezení rizikových pásem, vybíjení postižených chovů či zákazy přepravy, výstav a trhů drůbeže.

- Ptačí chřipku, která je známa již od 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru je označovaný jako H5N1 a je za určitých okolností přenosný na člověka. Poprvé byl zaznamenán ve Skotsku v roce 1951. U člověka byla tato chřipka poprvé diagnostikována v Hongkongu v roce 1997. Opětovně se vir objevil v prosinci 2003 v Jižní Koreji.

- V Česku se první případ chřipky viru H5N1 objevil v roce 2006 u labutě nalezené nedaleko Hluboké nad Vltavou. Kmen H5N1 Světová zdravotnická organizace (WHO) spojuje v posledním desetiletí se stovkami úmrtí po celém světě. Virus H5N1 začal v roce 2003 decimovat drůbež v Asii, odkud se infekce rozšířila do Evropy, na Blízký východ a do Afriky. Ptačí chřipka se v posledních letech objevila několikrát i v zemích EU.

- Vysoce patogenní ptačí chřipka (subtypu H5N8), u níž nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka, se v ČR kromě dvou loňských případů, ve zvýšené míře objevila v letech 2007 a 2017. V roce 2007 byla zaznamenána v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň. Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171.000 kusů drůbeže ve velkochovech a více než 1900 kusů domácí drůbeže. Stát tehdy vyplatil jako náhradu 50 milionů korun.

- Zatímco v roce 2007 byla ptačí chřipka zaznamenána pouze na malé části území republiky, v roce 2017 se rozšířila po celé zemi. Veterináři ji potvrdili u volně žijících ptáků téměř ve všech krajích, v chovech bylo vyhlášeno 39 ohnisek nemoci. Veterináři nařídili usmrcení například více než 30.000 kusů drůbeže ve dvou komerčních chovech firmy Zephyr Františkovy Lázně na Chebsku. O zhruba 20.000 kusů přišel velkochov kachen firmy Blatenská ryba v Blatné na Strakonicku, 17.000 kusů kachen bylo utraceno ve Vlachově Březí na Prachaticku a 10.000 kusů drůbeže v chovech v Moravském Krumlově a v Ivančicích na jižní Moravě, kde se objevila poprvé. Chovatelé podali kvůli vybití zhruba 98.000 ptáků 866 žádostí o odškodnění.

- Poslední ohnisko nákazy bylo vyhlášeno 22. března 2017 v malochovu drůbeže v Poseči na Karlovarsku. Tři měsíce poté, k 23. červnu 2017 Státní veterinární správa (SVS) vyhlásila, že Česko je oficiálně bez ptačí chřipky, což oficiálně uznala i Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE). Poté padla i omezení pro obchod s drůbeží, která zavedly některé státy. Dovoz drůbeže a drůbežích produktů z Česka kvůli ptačí chřipce postupně omezilo devět států mimo EU, například Rusko. Ptačí chřipka v roce 2017 zasáhla i další evropské země. Kvůli nákaze bylo nutné utratit v Evropě miliony kusů drůbeže.

- Loni 18. ledna bylo oznámeno, že se ptačí chřipka (H5N8) do ČR vrátila. Zjištěna byla v jednom malém chovu ve Štěpánově nad Svratkou na Žďársku. V únoru bylo odhaleno druhé ohnisko, a to v komerčním chovu ve Slepoticích na Pardubicku; bylo zlikvidovalo 7000 krocanů a 130.000 brojlerů. Nákaza se objevila i v řadě dalších evropských zemí.

- Na člověka se virus ptačí chřipky obecně přenáší jen zřídka, má pak ale vysokou úmrtnost - nepřežije více než polovina nakažených. Příznaky u lidí jsou podobné jako u klasické chřipky, mohou se ale objevit i příznaky méně časté: zánět spojivek, zápal plic či ztížené dýchání. Antivirotika, jako například Tamiflu, mohou průběh nemoci zmírnit a zkrátit. Lidé se ptačí chřipkou mohou nakazit přímým kontaktem s infikovaným ptákem. Největší riziko hrozí při zabíjení drůbeže, jejím škubání a při dalším zpracování masa.

- Nákaza se v poslední době vyskytla v mnoha evropských zemích, kde kvůli ní vybíjejí chovy drůbeže.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo


Neboj se zeptat Kam s ním?
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí