zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

V Podyjí bojují s pajasanem, zlikvidovali už tisíce výmladků

07.08.2020
Chráněná území
V Podyjí bojují s pajasanem, zlikvidovali už tisíce výmladků

Správa Národního parku Podyjí bojuje s pajasanem žláznatým v parku i jeho bezprostředním okolí, jen loni zlikvidovali asi 4000 mladých stromků. Dalších odhadem asi 5000 výmladků zbývá. ČTK to dnes řekl Robert Stejskal ze správy národního parku. Správa se obává, že by pajasan mohl z parku začít vytlačovat původní stromy.

Pajasan žláznatý je cizokrajná dřevina původem z východní Asie. Vyznačuje se rychlým růstem, silným zástinem a také vylučováním látek, které jsou pro ostatní rostliny jedovaté. Původem okrasný strom exotického vzhledu ale začal v řadě zemí zplaňovat a místy se stal obtížným invazním druhem.

"V Podyjí a jeho okolí evidujeme asi 200 ohnisek pajasanu, z toho asi 100 je ve Znojmě. Přímo v parku máme do 50 ohnisek," uvedl Stejskal. V jednom takzvaném ohnisku přitom může růst i několik set mladých stromků, výmladků, které jeden strom či zbytek z něj dokáže vyprodukovat.

"Ošetřit se přitom musí každý jedinec, nestačí ho skácet. Do každého z nich se dává malá dávka herbicidu, za hodinu lze takto ošetřit třeba sto výmladků," uvedl Stejskal.

Větší stromy lze před aplikací herbicidu buď navrtat nebo udělat zásek sekerou či mačetou. U menších stromů je zapotřebí sloupnout kůru na polovině kmínku nožíkem. Tímto způsobem lze herbicid aplikovat. Kácení je neúčinné, protože pajasan dokáže po pokácení velmi rychle růst právě z výmladků a rozšiřuje se ještě rychleji. Lokalitu je po ošetření navíc zapotřebí za rok či dva zkontrolovat, jestli pajasan někde znovu nevyrašil.

Stejskal uvedl, že jen loni ošetřili asi 3000 až 4000 výmladků pajasanu, také asi 30 až 40 velkých stromů, letos dalších asi 500 výmladků. "Na pajasany se letos ještě chystáme, a to teď v srpnu a v září. Odhadem jich je ještě asi do 5000," uvedl Stejskal.

Domovinou pajasanu je východní Asie. Na území ČR byl prokazatelně vysázen v roce 1803 v Lednici na Břeclavsku. Pajasany se do Evropy dostaly ve druhé polovině 18. století a z Braniborska se šířily dál na východ. Z Podyjí by v budoucnu mohl vytlačit původní stromy, například duby a habry.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí