zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Škodlivá azobarviva by z vody a půdy mohly odstraňovat řasy

08.04.2020
Sanace, staré zátěže
Škodlivá azobarviva by z vody a půdy mohly odstraňovat řasy

Ústav chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně zkoumá možnosti využití mikrořas k odstranění azobarviv a dalších toxických látek z životního prostředí. Vědci z ústavu se jako jediní z Česka zapojili do mezinárodního projektu nazvaného Greener, který se orientuje právě na vývoj a praktické využití nástrojů k odstranění toxických látek z vody a půdy. Projektu se účastní 16 evropských institucí a firem a čtyři partneři z Číny. Koordinuje ho Univerzita v Burgos ve Španělsku, řekla ČTK vedoucí výzkumné skupiny bioanalýzy a genového inženýrství Markéta Vaculovičová.

Azobarviva jsou karcinogenní a způsobují kopřivku nebo alergie. Používají se k barvení textilu, plastů, potravin či papíru. Při výrobě nebo samotném barvení část uniká do životního prostředí. Čističky odpadních vod je nedokážou odstranit. Toxické látky tak kontaminují půdy a povrchové i spodní vody.

Brněnští vědci zjišťují, která z mikrořas umí azobarviva nejlépe absorbovat. "Existují desetitisíce druhů, které se nejčastěji vyskytují ve vodě. Jsou schopny přežít i při nízkých či vysokých teplotách nebo v kontaminovaném prostředí. Právě těchto vlastností chceme využít," uvedl vedoucí laboratoře metabolomiky a epigenetiky rostlin Dalibor Húska. Proces by mohli využít i pro odstranění těžkých kovů, jako je kadmium nebo olovo.

Podle Húsky se tím však jen přesune problém z půdy nebo vody do buňky. "Ideálním výsledkem by mělo být nalezení takové mikrořasy, která umí azobarviva rozložit na netoxické či méně toxické látky," řekl Húska.

Cílem vědců je i zavedení technologie do praxe. Chtějí ji aplikovat v čističkách například v podobě bioreaktoru, který by byl propojen s okruhem vody čističky nebo továrny. První výsledky výzkumu by měly být známé do konce letošního roku.

Projekt začal loni v březnu a potrvá do roku 2023. Rozpočet je 5,5 milionu eur (asi 150 milionů korun). Z většiny na něj přispívá Evropská unie.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
1
10. 2020
1.10.2020 - Seminář, školení
hotel Hesperia
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí