zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Cesta PETu - z kontejneru zpět do lahve i do spacáku!

29.02.2020
Odpady
Recyklace
Cesta PETu - z kontejneru zpět do lahve i do spacáku!

Polyethylentereftalát, neboli PET oslaví příští rok již 80. narozeniny. A za tu dobu se stal jedním z nejčastěji používaných termoplastů. Když je řeč o PET, nejčastěji si vybavíme PET lahev, ale vyrábí se z něj i fólie a další obaly. Napříč odvětvími je PET velmi vyhledávaným materiálem, a to nejen pro své výrobní vlastnosti, ale i pro jeho recyklovatelnost. Lze jej vyrobit buď chemicky, z ropy - polykondenzací dimethyltereftalátu a glykolu, nebo recyklací již použitého materiálu.

PET k další recyklaci lze získat z několika zdrojů - v ČR jsou to nejčastěji žluté kontejnery a menší nádoby na tříděné plasty, kde PET lahve tvoří asi čtvrtinu obsahu a jsou tak nejčastějším druhem odpadu ve žlutých nádobách. Aktuálně třídí odpady 73 % obyvatel ČR a tímto způsobem se daří z trhu v ČR sebrat více než 80 % použitých PET lahví. Pro sběr plastů je v ČR k dispozici bezmála 200 000 žlutých kontejnerů a menších nádob. Další variantou, která funguje v některých evropských zemích vedle klasického třídění plastů, je zálohový systém na PET lahve. V ČR se o zálohovém systému mluví především jako o nutném nástroji pro splnění cíle SUP - 90% míra zpětného odběru PET lahví. Jenže se leckdy zapomíná, že tento cíl se netýká jen PET lahví na minerálky, vodu, pivo, ale obecně plastových nápojových lahví (tedy nejen z PET, ale také např. z PE) o objemu až tři litry používaných na pivo, víno, vodu, tekuté občerstvení, šťávy a nektary, instantní nápoje nebo mléko. Třetí možností, jak získat použité PET lahve zpět, je takzvaná uzavřená smyčka, to je cirkulace PET mezi konkrétním zpracovatelem a jeho konkrétním spotřebitelem. Čtvrtým zdrojem je vytřídění nápojových lahví, na které se vztahují cíle SUP, ze směsného odpadu.
Obecně lze říct, že nápojové PET lahve z jakéhokoliv uvedeného zdroje jsou zpracovatelské firmy schopny využít pro materiálovou recyklaci jak na výrobu nových obalů, včetně obalů pro styk s potravinami, tak pro výrobu vláken či do jiných aplikací.
Recyklace nápojových PET lahví zpět pro styk s potravinami probíhá za nejpřísnějších hygienických podmínek. Principiálně musí technologie PET lahve sesbírané jakýmkoliv procesem rozdrtit, vyčistit a vyrobit granulát, který lze dále zužitkovat. Důležité je, že pro technologie zabývající se výrobou plastových produktů pro styk s potravinami jsou u nás i ve světě udělovány certifikace procesu, na jejichž základě musí zpracovatelé plnit přísné hygienické normy.
Samotný rPET - recyklovaný PET - však lze využít i pro výrobu obalů, které nejsou určeny pro styk s potravinami, či textilních vláken, hojně se využívá i pro výrobu prvků v automobilovém průmyslu. Zde jsou normy pochopitelně mírnější. Problémem při recyklaci mohou být smršťovací PVC fólie, kterými bývají některé PET lahve obalené. Takové lahve jdou jen obtížně recyklovat.
A jak je to s dalším životem rPET? Má stejné chemické složení jako PET, takže je možné jej recyklovat opakovaně. rPET tedy může několikrát projít procesem drcení, čištění, granulace, použitím pro výrobu a opět tříděním.
V budoucnu nás tak možná čeká situace, kdy by některé plastové výrobky mohly obsahovat až 100 % rPET. S využitím rPETu v plastových výrobcích by měla pomoci i evropská a česká legislativa. Podle Bruselu, resp. podle směrnice o omezení jednorázových plastů (SUP), by teoreticky měla každá petka do roku 2025 obsahovat aspoň 25 % recyklátu. A do roku 2030 ještě o pět procentních bodů více. Jakým způsobem má být ale rPET z odpadového toku získán, směrnice neuvádí.
Když EKO-KOM zjišťoval potřebné informace přímo u výrobců rPETu určeného pro styk s potravinami, ujistili nás, že dokáží zpracovat PET lahev z jakéhokoliv uvedeného systému sběru, tedy jak zálohového sběru, tak i z dobrovolného tříděného sběru realizovaného prostřednictvím husté sítě žlutých kontejnerů na třídění všech plastů včetně PET lahví.


V České republice se plasty, včetně PET lahví, sbírají do nádob žluté barvy, případně do pytlů určených na třídění plastů.
Vytříděné plasty ze žlutých kontejnerů a nádob míří nejprve na třídicí linku, kde jsou zbaveny nežádoucích příměsí a roztříděny na jednotlivé druhy plastů.

Vstupní surovinou pro výrobce rPET jsou vytříděné slisované PET lahve, které k nim míří v podobě cca 400kilogramových balíků.
Tyto lahve jsou na automatické lince tříděny na různé druhy, proces se sestává z několika kroků: nejdříve jsou odstraněny případné kovové příměsi, materiál projde balistickým separátorem a PET je oddělen od ostatních plastů pomocí optických třídičů s infračerveným zářením.
Poté jsou manuálně dotříděny PET lahve, které neobsahovaly nápoje, ale byly v nich látky jako např. tekuté mýdlo nebo aviváž.
Lahve se drtí ve vodních drtičích a dvakrát perou v horké vodě. Horká voda je nutná k očištění drti, tzv. vloček, a odstranění zbývajícího lepidla ze štítků. Drť z víček je od PET vloček oddělena metodou flotace a zbytky etiket pomocí vzduchové separace.

Během finálního procesu třídění vloček se používají optické separační metody k odstranění barevných PET vloček a posledních nečistot v materiálových tocích.

S použitím složitých analytických metod laboratoř kontroluje, zda granulát splňuje požadavky na bezpečnost potravin.
Zdroj: EKO-KOM, ALPLA
Už vím, kam s ním!
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
23
4. 2020
23.4.2020 - Seminář, školení
EA Hotel Populus, Praha
2
6. 2020
2.6.2020 - Seminář, školení
hotel Hesperia
16
9. 2020
16-18.9.2020 - Konference
Náměšť nad Oslavou - CETT (areál ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, z.s. )
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí