zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Inspirace z Polska, Maďarska a Slovenska ukazují cesty ke zmírnění klimatické krize

18.12.2019
Obecné
Klimatické změny
Inspirace z Polska, Maďarska a Slovenska ukazují cesty ke zmírnění klimatické krize

Celkem osm adaptačních nápadů ze střední Evropy nově obohatilo inspirativní databázi Adapterra, kterou spravuje Nadace Partnerství. Ta má za cíl na jedno místo soustředit nejlepší praxi, která pomáhá lépe zvládat dopady klimatických změn, jako horko, sucho, eroze nebo extrémní srážky a záplavy. Přehledný soubor řešení detailně popisuje, jak daná opatření fungují, jaké jsou zkušenosti z reálného provozu nebo náklady na vybudování i údržbu. Příklady převážně z Polska, ale také Maďarska nebo Slovenska, nyní nově doplňují přehled dosavadních vítězů stejnojmenné soutěže Adapterra Awards, která se zaměřuje na hledání klima inspirace v Česku. Jejich přehled nabídne www.adapterraawards.cz/databaze.

Cestu, jak připravit na rostoucí teploty školy, domy nebo naše kanceláře, ukazuje trojice polských příkladů. Varšavský kancelářský komplex Eurocentrum se liší od jiných administrativních budov již na první pohled. Uprostřed jeho fasády totiž najdeme rostoucí stromy a na jeho střeše bzučí úly. Ovšem i plášť budovy ukrývá řadu přírodě blízkých opatření, jako stoprocentní využití dešťové vody na splachování a zalévání rostlin, moderní izolaci šetřící čtvrtinu elektrické spotřeby nebo nadstandardní parkovací plochy... pro kola a elektromobily.

Na moderní technologie vsadili také na předměstí Varšavy ve čtvrti Marki. V novém vzdělávacím a rekreačním komplexu kombinují zelenou energii, využití dešťovky a chytré svícení a vytápění. Střecha zdejší základní školy slouží jako mokřad, který stahuje dešťovou vodu. To výrazně pomáhá budově i jejímu okolí v horkých dnech. Vlastní plynovou teplárnu a elektrárnu doplňuje 300 fotovoltaických panelů a samozřejmostí jsou dobíjecí stanice pro elektromobily nebo sdílení aut.

Budoucnost udržitelného bydlení ukazuje drenážní systém na sídlišti Pogorze v polské Gdyni. Místo svádění vody ze střech, cest nebo parkovišť přímo do kanalizace končí cenná dešťovka díky speciálnímu systém příkopů a kanálů přímo v dešťové zahradě nebo v rybníčcích, Ty ji udrží v místech, kde je potřeba. Cílem je dosáhnout maxima rovnováhy v hospodaření s vodou.

Zmiňované dešťové zahrady představují jednu z dalších cest, jak si zachovat vodu jako stále cennější komoditu. Ve vedlejším Gdaňsku je počet dešťových zahrad a retenčních parčíků na vzestupu a metropole Baltu chce do jejich budování zapojit maximum svých občanů. S cílem, aby si své vodní oázy byli schopni stavět sami. Vedení Gdaňsku si od dešťových zahrad slibuje výhody v podobě snížení poplatků za vodohospodářské služby i menší riziko povodní. Na stejný princip sázejí i ve slovenských Košicích, kde ukázkových 18 metrů čtverečních dešťové zahrady dělá radost pacientům na oddělení geriatrie. Dešťové zahrady napodobují přírodu při sběru, čištění a zpoždění odtoku dešťové vody, výrazně snižují teplotu okolí a navíc jsou vyhledávaným místem pro relax.

S jiným nápadem na ochlazení přehřátých měst přišly v polském Białystoku, kde zavádějí zelené autobusové zastávky. Inovativní design přináší čekajícím cestujícím zelenou střechu včetně důmyslného odtokového systému. Stěny zastávek jsou navíc pokryté stálezelenými i kvetoucími popínavkami.

Cestu, jak na adaptace i mimo město, prošlapávají v maďarské vesničce Nyárád. Ta je ukázkovým příkladem toho, jak mohou tři jezera a vrbová plantáž zatočit s nebezpečnou mokřinou. Díky revitalizaci zanedbaného mokřadu, který po vydatných deštích ohrožoval okolní domy záplavami, vzniklo přirozené prostředí pro rostliny a zvířata. A díky obnově starých zahrad mohou místní znovu nabízet BIO potraviny na místním trhu.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí