zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Podíl Čechů, kteří přemýšlejí o zlepšení prostředí, mírně vrostl

10.01.2019
Obecné
Podíl Čechů, kteří přemýšlejí o zlepšení prostředí, mírně vrostl

Podíl Čechů, kteří přemýšlejí o zlepšení životního prostředí, loni vzrostl na 84 procent. V roce 2016 ekologicky smýšlelo 78 procent obyvatel. Vyplývá to z prosincového průzkumu společnosti STEM/MARK, uvedla dnes agentura v tiskové zprávě.

Zatímco mladí lidé o třídění více přemýšlejí, starší lidé od 40 let odpad naopak ihned třídí. Nejvíce lidí separuje plasty, papír a sklo. Nejméně pak hliník, rostlinný odpad a kovy - v jejich třídění se ale lidé nejvíce zlepšili.

Plasty loni stejně jako v roce 2016 třídilo 93 procent lidí. Papír separovalo 89 procent obyvatel, což byl nárůst o dva procentní body, a sklo třídilo 87 procent lidí, tady o tři procentní body více než v roce 2016.

Hliník loni třídilo 21 procent obyvatel, což byl nárůst o šest procentech bodů, rostlinný odpad třídilo 37 procent respondentů, tedy o pět bodů více než v roce 2016. Kovy třídilo 46 procent lidí, což byl nárůst o devět procentních bodů.

Polovina lidí se domnívá, že třídění odpadu znemožňují přeplněné kontejnery, jejich nízký počet či dostupnost od bydliště. Mezi bariéry patří také bezohlednost lidí i nízká informovanost o správném třídění.

Mírně se během dvou let zlepšila znalost třídění odpadů, a to především u mužů, lidí starších 40 let a u lidí s maturitním a vyšším vzděláním. V porovnání regionů Praha, Čechy a Morava měli největší znalost o třídění odpadů lidé na Moravě. "To může souviset s tím, že například na Moravě (ale i v Čechách), kde je daleko větší míra rozmělněných menších obcí, je například dostupnější možnost kompostování odpadu," uvedl Jan Burianec ze STEM/MARK.

Z průzkumu vyplývá, že Češi mají více nápadů, jak do budoucna zlepšit situaci s odpadem. Necelá pětina se domnívá, že je třeba větší množství specifických kontejnerů a jejich častější vyvážení. Lidé častěji oproti minulému průzkumu zdůrazňují nutnost omezování či zrušení obalů (nárůst z šesti na 16 procent) či vyšší motivaci třídit odpad.

Prodej bezobalových potravin podporuje 69 procent respondentů, častěji ženy, lidé mladších 45 let a vysokoškolsky vzdělaní. Pro čtvrtinu lidí je motivací k nákupu potravin bez obalu úspora peněz, pro dvě třetiny respondentů pak ochrana životního prostředí. Podle Burinace z průzkumu vyplývá, že prodej bezobalových potravin bude úspěšný v případě, že se přizpůsobit pohodlí zákazníka.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí