zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Shrnutí Krajské konference EVVO 2018 pro firmy a veřejný sektor

05.12.2018
Ekologické vzdělání a výchova
Shrnutí Krajské konference EVVO 2018 pro firmy a veřejný sektor

Dne 30. října 2018 se v prostorách Národní technické knihovny opět po roce sešli zástupci podnikatelského, veřejného a neziskového sektoru, aby diskutovali o možnostech udržitelnějšího prosperování pražských firem a úřadů a o participaci na environmentálních otázkách a problémech. Cílem konference bylo podpořit spolupráci a inspirovat řešeními, která v praxi povedou ke zlepšování životního prostředí, zvyšování kvality života a celkové prosperity v Praze.

Organizátorem konference byl Magistrát hlavního města Prahy, realizátorem Ekocentrum Koniklec, partnerem managementu udržitelnosti konference firma POTEX a partnerem sborníku firma Brens Europe. Nad programem převzala záštitu radní hlavního města Prahy pro oblast životního prostředí RNDr. Jana Plamínková. Odborným garantem programu byl Mgr. Jaroslav Pašmik, MBA z Centra managementu udržitelnosti VŠE v Praze, který rovněž prováděl programem v roli moderátora.

Třemi klíčovými pilíři konference byly: dopolední blok přednášek s panelovou diskusí, dva odpolední bloky s 9 workshopy a prezentace organizací, poskytujících firmám, zástupcům veřejné správy a neziskovým organizacím služby v oblasti EVVO, formou instalovaných stánků a osobní prezentace během přestávek na kávu a na oběd.

První pilíř konference tvořily přednášky 11 mluvčích. Konferenci uvedl příspěvek Mgr. Jaroslava Pašmika, MBA z VŠE o prosperitě a udržitelnosti. ,, Udržitelnost a prosperita jsou 2 pojmy, které mnohdy jdou paradoxně proti sobě. Jako prosperita je chápán především ekonomický růst a udržitelností chápeme určitou obezřetnost, opatrnost, citlivost k ochraně životního prostředí a sociálním otázkám. To mnohdy působí napětí mezi tím, jak rychle chceme růst, jak potřebujeme růst, jak rychle chceme zvyšovat kvalitu našeho života, a nastoluje otázky, co to znamená zvyšování kvality života a jak chceme chránit naše prostředí, na kterém jsme závislí jako společnost. Je čím dál více patrné, že společnost skutečně existuje v životním prostředí a nemůže existovat bez něho, nemůže si ho vyrobit, nemůže ho ani ovládat plně, i když jsme technologicky velmi vyspělí ve srovnání se situací před 200 lety. Nicméně napětí se nesnižují, naopak se zvyšují. Celá dnešní konference ukáže skrze firmy, neziskové organizace a státní instituce pohled na problematiku udržitelnosti a prosperity."

Po úvodních slovech realizátora a partnera konference následoval příspěvek Daniela Kolského o vlivu udržitelnosti na prosperitu kavárny Mamacoffee, jíž je majitelem. ,,Musíme si uvědomit to, že abychom si mohli dát kávu nebo si užít šálek čaje, tak to má konsekvence a různé externality jako množství vody nebo pesticidy v provozech. Kdybychom tyto externality ignorovali, tak by ty produkty byly levnější. Musíme přesvědčit lidi, se kterými pracujeme, jaký to má smysl. Když je nepřesvědčíte, tak s vámi logicky nechtějí pracovat. Tzn. je to poměrně velký problém s kapacitou a soustředěním."

Dále vystoupil Jan Eisenreich z firmy Brens Europe, partner sborníku z konference, který představil kolejový absorbér hluku s funkcí retence vody BRENS STERED s povrchem tvořeným umělým trávníkem a vegetačními koberci jakožto příklad cirkulární ekonomiky města.

Další příspěvek měla Ing. Lucie Mádlová, Ph.D., výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti, v současnosti největší asociací společenské odpovědnosti a udržitelného podnikání v Česku. Představila Cíle udržitelného rozvoje (SDGs), zejména cíl 11 - Udržitelná města a obce. ,,Města zabírají 3% plochy naší planety, ale spotřebovávají 60 - 80% energií a produkují 75% emisí. Koncentrují velké množství problémů, ale ty problémy v současné chvíli s našimi možnostmi, znalostmi, dovednostmi přinášejí i velký potenciál k nápravě a ke zlepšení. Města jsou místem, kde můžeme náš boj vyhrát nebo také prohrát." Lucie Mádlová vyjádřila spokojenost s tím, jak poslední dobou Praha a další velká česká města žijí komunitním sdílením. Na závěr svého příspěvku uvedla příklady dobré praxe udržitelných českých měst (např. Litoměřice, Prachatice, Praha) i těch zahraničních (např. Hong-kong, New York, Londýn, Savannah, dánská města).

Moderátor Mgr. Jaroslav Pašmik, MBA poté zdůraznil význam komunitního života ve městě a vyzval účastníky, aby si spočítali, kolik znají jmen a příjmení u svých sousedů. ,,Kdo jich zná více než 12, je na tom dobře," konstatoval.

Dále následoval příspěvek Vojtěch Voseckého, MSc., z Institutu cirkulární ekonomiky o významném projektu Cirkulární sken Praha. ,,Žijeme v lineární ekonomice, suroviny jsou vyprodukovány na jedné straně světa, zpracovány na druhé straně. Během stejného roku, kdy si je někdo koupí, se ještě stávají odpadem." Pan Vosecký zopakoval, co již zaznělo, že města jsou zlomovým místem, kde změna může nastat, a pokud tato změna ve městech nenastane, tak to bude mít obrovské negativní dopady. ,,Praha se rozhodla pro přechod na cirkulární ekonomiku, kromě MHMP se do projektu přihlásila řada firem a organizací. Nyní mapujeme materiálové toky a navrhujeme strategie a pilotní projekty, které by mohly cirkulovat. Již dnes víme, že např. v případě stavebnictví vzniká velké množství odpadů, které by mohly být využity."

Následoval příspěvek o odpovědném zadávání veřejných zakázek. Vedla jej Mgr. Leona Gergelová Šteigrová, PhD. Na úvod mluvčí uvedla informaci, že zhruba 12% HDP, tedy 500 miliard Kč prochází veřejnými zakázkami a je možné je utrácet v souladu s tématem konference - udržitelností a odpovědností. ,,Je evidentní, že se posouváme od individuálních drobných nákupů k velkým nákupům a k evropskému trendu ve veřejném zadávání. Vnímáme, že řada zadavatelů si dává odpovědné veřejné zadávání do vnitřních postupů a kouká okem udržitelného přístupu." Mluvčí také akcentovala roli stakeholderů, třetích stran, neziskových organizací a odborníků, kteří mají vliv na zadavatele a mohou jim dodávat odvahu se tímto směrem ubírat. ,,Poslední, na čem to stojí, je vzájemná důvěra a komunikace všech stran." Svou přednášku zakončila apelem na účastníky: ,,Kdybyste někomu říkali, ať takto zadává, a on vám říkal, že to nejde, tak předchozí směrnice říkala, že můžete, a aktuální z roku 2014 již říká, že by se takto mělo zadávat. Loňské usnesení vlády říká ústředním orgánům státní správy a samosprávy, aby se tímto zadáváním řídily."

Další příspěvek měl Ing. Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů MŽP. Jeho prezentace se týkala hlavně dobrovolných nástrojů ochrany životního prostředí, ale také dotací pro obce a města. Nejprve pan náměstek vyjmenoval, co se stále v oblasti životního prostředí a jeho ochrany nedaří. ,,Řešením nejsou jen regulace a dotace, ale každý musí začít sám u sebe, k čemuž mají motivovat dobrovolné nástroje a environmentální vzdělávání, výchova a osvěta." Pan náměstek dále informoval, že jedním z dobrovolných nástrojů je EMAS, do kterého je v ČR zapojeno bohužel jen 20 firem. MŽP je nyní zapojeno do mezinárodního projektu, od kterého si slibuje větší využití tohoto nástroje českými firmami. Dalším nástrojem je odpovědné zadávání veřejných zakázek, o kterém již mluvila předchozí mluvčí Mgr. Leona Gergelová Šteigrová, Ph.D. z hlediska sociálního aspektu. MŽP připravilo podobnou metodiku pro oblast životního prostředí. MŽP také aktuálně připravuje kampaň, která by měla dobrovolné nástroje jako je EMAS, značku ekologicky šetrný výrobek a odpovědné veřejné zadávání zpopularizovat. ,,Znepokojuje nás, že držitelů ekoznaček rapidně ubývá, protože lidé neví, jaká je výhoda ekoznačky. Lidé si např. myslí, že výrobky s ekoznačkou jsou dražší a mají další předsudky, které je potřeba bořit." Pan náměstek se dále zmínil o dotacích pro rozvoj obcí a měst z Evropských fondů a podal několik informací k Národnímu programu životního prostředí. Akcentoval dotace na světelné znečištění a na ekomobilitu. ,,Česko má velmi málo elektoromobilů, asi 2 000 elektromobilů z 5 miliónů aut, což je daleko pod průměrem západních států." Zajímavá je nová výzva na ekoinovace a podpora na zpracování plánu na snižování emisí CO2 s konkrétními závazky a cíli. Svou přednášku zakončil pan náměstek zhodnocením úspěšné kampaně ,,Dost bylo plastu". ,,I na vlání úrovni se plast začíná řešit a vůbec přístup k udržitelné spotřebě. Zrušily se např. plastové lahve a víčka ke kelímku na kávu, začínají se používat karafy na vodu a nádobky s mlékem. Takže to jde, jak se tak říká, ,,od hlavy".

Posledním mluvčím prvního přednáškového bloku byl Ing. Ivo Marcin ze SFŽP, který informoval o novinkách z oblasti Norských fondů. ,,Nově připravujeme program do 2021 a dále do 2024.

Alokace je pouze 35 mil. Kč, nicméně míra podpory je 90 - 100%. Cílíme na inovativní programy, tj. nové zkušenosti a projekty, které jsou uvedeny v programu vlády pro výzkum a vývoj. Podporovaná budou např. témata zlepšování životního stavu v ekosystémech, snižování negativního vlivu lidské činnosti na kvalitu vod, snižování negativního vlivu lidského činnosti na kvalitu ovzduší, změny klimatu, zmírňování jejich vlivu a přizpůsobování se těmto změnám. Výzvy plánujeme na příští rok."

Po přestávce na občerstvení následovaly 3 poslední prezentace. První mluvčí byla Ing. Mária Kazmuková z MHMP, která pohovořila o přípravě Strategie adaptace hlavního města Prahy na klimatickou změnu a přípravě Implementačního plánu k této strategii participativní metodou, tzn. ,,jak se postupovalo při tvorbě strategických dokumentů v oblasti, která se týká mnoha odborů a odborností, veřejnosti i neziskových organizací. Nejdůležitější byly pracovní skupiny před přípravou adaptační strategie. Jednak jsme vzali odborníky, kteří pracují pro Magistrát, potom jsme se dohodli s odborníky z Institutu plánování a rozvoje, zaměřili jsme se na zranitelnost Prahy a ústav klimatické změny CzechGlobe Akademie věd, univerzity, další odborné organizace, nezávislé neziskové organizace a nezávislé experty. Naším cílem bylo, aby tyto skupiny našly společný jazyk. Proto jsme použili tzv. metodiku deliberace, která spočívá v tom, že každý účastník setkání má rovný hlas a může přispívat k řešení bez ohledu na jeho pracovní zařazení apod. To znamená, že diskuze je otevřena, všechny názory jsou počítané, berou se do úvahy a logikou této diskuze je argumentace, proč někdo zastává tento a tento názor. Výsledkem těchto setkání bylo zjištění, že do rozhodování budou zahrnuty všechny hlasy, všichni členové skupiny budou perspektivní pro řešení problémů." Ing. Mária Kazmuková dále zdůraznila význam pracovní skupiny pro zvyšování informovanosti a environmentální výchovu. ,,Percepce pojmu klimatické změny bylo speciálně v Praze dost zvláštní. Historicky díky působení euroskeptiků nejen v odborných kruzích, kterých bylo velmi málo, ale hlavně v médiích bylo mnoho lidí přesvědčeno, že k žádné klimatické změně nedochází a že děláme zbytečnou práci. Myslím, že podíl těchto lidí se velmi snížil. Takže pro nás bylo důležité pracovat s environmentální výchovou a zvyšování informovanosti obyvatelů." Dále mluvčí popsala, jak probíhala participace: ,,Jednak to byly interní diskuze v rámci pracovních skupin. Potom jsme připravili návrh a přistoupili jsme ke společnému semináři, kde se setkaly všechny pracovní skupiny a kde si řekly navzájem své návrhy. Když jsme vypořádali připomínky z tohoto pracovního semináře, tak jsme udělali návrh a znova jsme se obrátili na celé plénum pro všechny pracovní skupiny s tím, že finální návrh byl posouzen i na základě připomínek dalších odborníků a dalších lidí z veřejnosti a neziskových organizací. Finální návrh jsme prezentovali na konferenci pro širokou veřejnost a hlavně pro městské části." Na závěr paní Kazmuková uvedla, že při přípravě Implementačního plánu pro krátké období 2018 - 2019 se postupovalo podobně, vytvořil se ale navíc koordinační výbor, který se skládal navíc z lidí, kteří mají v přímém důsledku implementovat zvolená opatření. Aktuálně je v plánu vypracovat větší dlouhodobější implementační plán pro roky 2020 - 2024. Participace bude podrobena lepšímu plánování, všechny zainteresované strany se budou moci vyjádřit v pocitových mapách a na pracovních seminářích a bude připraven plán komunikace.

Na příspěvek paní Kazmukové vhodně navázal příspěvek Petra Zemana, zastupitele MHMP pro územní rozvoj, zvoleného do pražského zastupitelstva za stranu Praha sobě. Nejprve pohovořil o revitalizaci vnitrobloku Vybíralova a jeho okolí na sídlišti Černý Most participativní metodou. ,,Je potřeba říct, že participací se neúčastní velké množství lidí, jen pár, kteří chtějí v území něco dělat. Je to ale dobře, protože pak nastává fáze realizace, do které jsou zapojeni jen ti lidé, kteří do toho chtějí mluvit, což je důležitá věc. V plánu revitalizace je jiný způsob chování se k dešťové vodě. Parkování je zachováno, ale navíc je tam brázda, kde se bude shromažďovat dešťová voda." Pan Zeman dále uvedl, že v plánu působení Prahy sobě na MHMP jsou nejen environmentální aktivity v oblasti přírody (např. posílení revitalizace toku Rokytka), ale i v oblasti kultury (např. na kulturních akcích Prahy se nebudou používat plastové obaly). Na závěr zmínil aktuální projekt mapování a recyklace prázdných bytů a domů v rámci cirkulární ekonomiky Prahy.

Posledním mluvčím a hlavním vizionářem konference byl Martin Hausenblas, ústecký zastupitel a spolumajitel firem Adler a Liftago. Svůj příspěvek začal obecně a ze základu: ,,Měřit stav systému prostřednictvím stavu teploty je mizerná metrika. Od roku 1900 jsme přišli o 30 - 40% živočišných druhů. Ekosystém, který ztrácí komplexitu, je špatný. Země ztrácí schopnost podporovat život." Dále hovořil o lidské psychologii. Lidská psychika v první fázi popírá existenci závažných negativních procesů. Dalším problémem je, že se lidé chovají jako viry. Žerou a žerou svého hostitele a pak přeskočí jinam, pokud mají kam, a pokud nemají, tak sami zemřou. Dalším psychologickým jevem je pocit oběti. Najde se viník, na kterého se přenese odpovědnost za problémy, a oběť nic nedělá a čeká, až potenciální viník uzná svou vinu. Oproti tomu je třeba přijmou jiný přístup - přístup tvůrce, který neřeší, za co může, ale ptá se na otázku, kde v tom, co se děje, je jeho díl odpovědnosti. Tento proaktivní princip demonstroval na své firmě Adler při zavedení procesu minimalizace odpadu. ,,Výsledkem je, že z Adleru teď nevychází žádný odpad, jen suroviny, které se dají stoprocentně recyklovat." Dále popisoval environmentální a ekonomickou efektivitu fotovoltaiky v kombinaci s kogeneračními jednotkami na svých budovách. Zmínil dva principy, podle kterých vše příroda dělá. Příroda všechno pohání na světlo a všechno recykluje. ,,Lidé bohužel nerespektují, jak to dělá příroda, a vše co lidé dělají, je katastrofa". Jako řešení mluvčí uvádí témata, která padla na konferenci, a to cirkulární ekonomiku, volný trh, participace, spolupráce. Domnívá se, že lineárním rozvojem nestihne lidstvo zabránit zničení naší planety. Jako řešení vidí skokový vývoj. Pro Prahu máme dvě příležitosti. Jednou je, že centrem rychlovlaku se musí stát letiště Václava Havla a nikoli Hlavní nádraží. Druhým je rozvoj autonomní mobility. ,,Auto je to, co si objednáte, naloží vás to, odveze vás to, zmizí to a už to neuvidíte. Na rande budete mít dvoumístnou úpravu, do práce jednomístné vozítko a na rodinnou dovolenou velké auto. Nebudete ho vlastnit. Z Prahy zmizí všechna zaparkovaná auta. Prostor na ulicích se zdvojnásobí, tím se zlepší prostupnost Prahy. Cena dopravy v Praze se sníží na šestinu." Na závěr mluvčí apeloval na pražskou veřejnou správu, která má více možností než samotné firmy. Měla by převzít odpovědnost, může nařizovat, co se nesmí dělat, nebo může na svém majetku testovat nové technologie. Např. Praha může udělat energetickou optimalizaci u veřejných budov a ještě dál využít fotovoltaiky na střechách veřejných budov, vytvořit distribuční síť a zásobovat Prahu lokální elektřinou. Praha má nyní příležitost tyto věci posunout. Soukromé firmy by si měly podle Martina Hausenblase zamést před vlastním prahem, nečekat, až někdo udělá něco za ně, ale udělat to samy.

Poslední částí dopoledního bloku byla panelová diskuse, do které byli pozváni všichni mluvčí. Diskuse byla věnovaná zejména dotazům z publika. Jeden dotaz se např. týkal ochrany Prahy před přívalovými dešti. Reagoval na něj Petr Zeman a popisoval právě sídliště Černý most, kde jsou udělané šachty, dočasná jezírka, štěrkové zasakovací plochy, které se v případě srážek naplní a voda se postupně vsakuje. ,,V oblasti školství a veřejné správy jsou obrovské rezervy. Dala by se využívat šedá voda na umývání a zalévání zahrad." Mária Kazmuková doplnila odpověď z hlediska adaptace Prahy na přívalové deště: ,,Bohužel na rozdíl od velkých povodní, které k nám přichází na Vltavě a kde má Praha 48 hodin čas na přípravu, je predikce povodní na malých potocích kolem Prahy, kde přicházejí náhlé deště, náročná, protože ani ty nejsložitější modely neumožnují přesnou předpověď. Proto se přistupuje ke globálnímu nebo regionálnímu varování. Zásadou je zachytávat srážky v místě dopadu." Další dotaz směřoval přímo na pana Kříže a týkal se toho, zda existují nějaké motivační nástroje typu daňových úlev pro občany namísto dotací. Pan náměstek se domnívá, že tento návrh by byl příliš komplikovaný pro daňový systém, protože už nyní jsou daňové úlevy na zelené střechy a další věci, ale navrhuje pro obce a další subjekty např. zpoplatnění odvádění dešťových vod z komunikací. Další dotaz padl z firemního prostředí: ,,Jak je možné z vysoké pozice inspirovat a přesvědčit vlastní firmu pro udržitelné kroky, přestože neexistuje tlak od klientů?" Odpovědi se ujal Martin Hausenblas: ,,První věc, co musí firma udělat, je postarat se o svoje externatity, odstranit odpady, optimalizovat procesy, využívat samozásobení. To už samo o sobě podporuje stabilitu a nezávislost firmy. Druhým krokem je správně rozhodovat o tom, kam půjdou peníze. Lze tlačit tvrdě a silou na své dodavatele, což je legitimní. Lepší je ale inspirovat zákaznickou sféru. Je třeba být vzorem ve společnosti a medializovat svůj příběh. Pana Hausenblase doplnil ještě pan Vosecký: ,,Pokud firma sama neví a nehledá udržitelnost a je to na vás, abyste jim představila výhody udržitelnosti, tak jim to lze představit takto: Každý podnikatel, nebo město má rádo úspory. Jak na odpadech, energii, vodě, čase, veškerých zdrojích, se kterými pracuje. A když člověk přemýšlí udržitelně nebo v našem případě cirkulárně, tak jsou ty úspory na každém kroku v dodavatelském řetězci, ve vlastní výrobě, v předcházení vzniku odpadů, recyklaci. Z krátkodobého hlediska to vyžaduje investice, ale ze středně a dlouhodobého pozitivní dopady na výnosy a na životní prostředí. Zvláště malé firmy jsou flexibilní, a pokud chtějí prorazit, musí mít výhled do budoucna, snažit se to spojit s udržitelností a novými technologiemi, což může přinést obrovské výhody." Dále se diskutovalo o prospěchu udržitelnosti pro obec a o odvaze zadávat veřejné zakázky odpovědně. Martin Hausenblas zdůraznil, že ,,kdo má peníze, má i moc, a kdo má moc, má odpovědnost."

Druhým pilířem byly odpolední workshopy, které probíhaly v různých místnostech NTK. V prvním bloku proběhl workshop ,,Společenská odpovědnost: Jak na firemní dobro s pozitivním dopadem" vedený programovým ředitelem Nadace Neziskovky.cz Liborem Markem. Dále se konal workshop Ing. Lenky Skoupé z Toulcova dvora ,,Společenská odpovědnost - podnikáme a úřadujeme zeleně", workshop ,,Expertní dobrovolnictví" Mgr. Dominiky Herdové z organizace Byznys pro společnost s hosty z KPMG, České pošty a Um sem um tam. Čtvrtý workshop tohoto bloku ,,Odpovědné veřejné zakázky - proč a jak na to?" navázal na dopolední přednášku a Mgr. Leona Gergelová Šteigrová a Ing. Eva Chvalkovská z MPSV v něm představila detailněji sociální aspekt odpovědného zadávání veřejných zakázek a Mgr. Daniel Hájek z MŽP environmentální aspekt. Pátý workshop ,,Mezi námi sousedy - spolupráce na projektech oživení vnitrobloků" vedli Mgr. Michal Křivohlávek, PhD. a Mgr. Barbora Týcová ze spolku Bieno a představili v něm svou metodiku 7 kroků ke krásnému vnitrobloku.

V druhém bloku probíhaly paralelně 4 workshopy: ,,Vertikální a střešní zahrady" pod vedením Ing. Zuzany Klusové z firmy Čarokvěty a Ing. Rudolfa Kluse ze společnosti Svobodné zahrady Klus, ,,Klíčové charakteristiky lidí, kteří dokáží posouvat organizace k vyšší udržitelnosti", který vedl moderátor a odborný garant konference Mgr. Jaroslav Pašmik, MBA, ,,Dopad jako nástroj udržitelnosti a spolupráce" Libora Marka z Nadace Neziskovky.cz a ,,Zero Waste kancelář a odpovědná spotřeba" ředitelky Envirostylu Jany Půlpánové.

Třetím pilířem konference byla prezentace organizací, poskytujících firmám, zástupcům veřejné správy a neziskovým organizacím služby v oblasti EVVO, formou instalovaných stánků a osobní prezentace během přestávek na kávu a na oběd. Na konferenci se osobně na stánku prezentovalo 19 organizací, dalších 19 organizací poskytlo informační materiály na společný stolek. 37 organizací se prezentovalo formou loga, které bylo umístěno na obrazovkách v prostorách Ballingova sálu a běželo ve smyčce po celou dobu konání konference.

Díky podpoře partnera managementu udržitelnosti konference firmě POTEX byla konference připravena a řízena dle zásad udržitelnosti. Kompletní občerstvení na konferenci zajistila společensky odpovědná firma Ethnocatering. Káva a čaj byly nabízeny ve fair a bio kvalitě. Byly použity ubrusy, nádobí a příbory na více použití. Ke každému jídlu byla umístěna cedulka s názvem jídla, ingrediencemi a zemí původu. Studenti Centra managementu udržitelnosti připravili informační kampaň o udržitelnosti konference a zajistili možnost odjet z konference na kolech, které přistavila firma Rekola. Na veškeré tištěné materiály byl použit recyklovaný papír, program a rozpis místností pro workshopy byly k dispozici na webu a dostupné prostřednictvím QR kódu. Národní technická knihovna, ve které konference probíhala, je moderní ekologická a bezbariérová budova, která získala řadu ocenění, např. v roce 2009 Cenu ředitele Státního fondu životního prostředí ČR za infrastrukturu. Magistrát hlavního města Prahy zprostředkoval profesionální on-line přepis pro neslyšícího účastníka. Přepis zajistil nevidomý pracovník firmy Transkript.

Sborník z konference je k dispozici ke stažení zde.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí