zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Praha hostila konferenci o divočině ve světech víc než lidských

03.12.2018
Příroda
Les
Praha hostila konferenci o divočině ve světech víc než lidských

O širší etické a obecně společenskovědní souvislosti soužití člověka s divokými zvířaty v Evropě i na ostatních kontinentech...

Odborníci z různých kontinentů se 16. a 17. října 2018 sešli v Praze na mezinárodní konferenci, jejíž název ,,Budoucnost prasat 1: Opětovné jednání o divočině ve světech víc než lidských" dokumentuje, jak netradičnímu a málo probádanému tématu se věnovali.

Byla jím divoká prasata a problémy, které mohou v současnosti způsobovat lidem, ekonomice i životnímu prostředí, dále lov nejen těchto zvířat, ale i širší etické a obecně společenskovědní souvislosti soužití člověka s divokými zvířaty v Evropě i na ostatních kontinentech.

Na divoká prasata a jejich vztah s lidmi a naopak vztah lidí k divokým prasatům v minulosti, současnosti i blízké budoucnosti se zaměřuje projekt Zdivočelí divočáci: měnící se kosmopolitika lovu v Evropě i mimo ni výzkumného programu TANDEM, v jehož rámci se mezinárodní konference v Praze konala.

Jak v jejím úvodu prohlásila členka Akademické rady AV ČR Taťána Petrasová, téma výzkumu se ukazuje jako aktuální, jelikož se v poslední době začaly v českých i zahraničních médiích stále častěji objevovat zprávy o problémem způsobovaných přemnoženými a nemocnými stády těchto zvířat: ,,Primárním cílem Akademie věd ČR a jejích pracovišť je uskutečňovat výzkum ve škále přírodních, technických, společenských a humanitních věd a hledat synergické efekty mezi výsledky jednotlivých vědních disciplín. Jsem ráda, že kromě antropologů jsou na konferenci představitelé zemědělských a veterinárních ústavů a že předmětem výzkumů je rovněž etická stránka divoké přírody."

Antropologický kontext výzkumu divokých prasat
Antropolog Luděk Brož z Etnologického ústavu AV ČR připouští, že když navrhovali téma svého výzkumu, posuzovatele poněkud překvapili: ,,Poměrně rychle nám ale začala hrát do noty situace v České republice, když zhruba před rokem propukl africký mor prasat na Zlínsku. Tím najednou získalo na naléhavosti téma, které se původně zdálo být příliš úzké a nezajímavé. Problémy na Zlínsku však ukázaly, že se zdaleka netýká jen přírody, ale také lidí".



Do popředí se tak dostala základní, klasická otázka antropologie: kde končí příroda a kde začíná kultura. ,,Tím se zabýváme už hodně dlouho a ukazujeme, že hranice není vlastně nikde, nebo přesněji leží tam, kam ji z nějakých důvodů umisťujeme nebo kde ji chceme vidět," dodává Luděk Brož.

Lov v Evropě a mimo ni
Podle Luďka Brože konference propojuje různé vědecké komunity: ,,Roste počet především antropologů, kteří se začínají zabývat lovem v Evropě z různých aspektů - jako koníčkem, jako určitým způsobem kontroly populací divokých zvířat, ale i jeho socio-environmentálními souvislostmi."

Antropologové se tématu lovu věnovali už dříve, ale většinou šlo o lov mimo Evropu - v Africe, na Sibiři, v Amazonii... ,,Lov představuje opravdu jedno z velkých témat, která byla přínosná nejen empiricky, ale i pro rozvoj antropologické teorie."

Názvem konference Budoucnost prasat 1 (Porcine Futures) se účastníci podle Luďka Brože snaží naznačit, že předmětem jejich zájmu není výhradně lov či jeho souvislost s šířením nemocí zvěře, ale též řada dalších otázek. ,,Zejména kam směřujeme ve vztahu k divokým zvířatům jako lidé, jako konkrétní národní státy nebo komunity." Divoké prase tudíž v tomto kontextu slouží vědcům jako nástroj umožňující zkoumat celou řadu společenských, etických i environmentálních problémů, které si zaslouží pozornost nejen antropologů, ale i biologů a lidí ve vedení různých organizací i států.

Kultura lovu a lov jako politické téma
Na konferenci se diskutovalo například na téma, co je lov a kdo je lovec, co vše s tím souvisí - počínaje celou atmosférou příprav až po zbraně. Kdy se z člověka stává lovec a co od lovu čeká? Jak se liší ,,kultura lovu" v různých zemích a v různých přírodních prostředích - od lovu pro maso přes lov pro kontrolu populací zvěře až po sportovní lov čili lov pro potěšení, jenž neslouží k získání potravy a který proto mnoho nelovců považuje za neomluvitelný?

Další vybraná témata přednášejících z celého světa
Jedním z hlavních hostů konference Budoucnost prasat 1: Opětovné jednání o ,divočině' ve světech více než lidských byl Garry Marvin z University of Roehampton v Londýně, který spoluzakládal síť antropologů zabývajících se studiem lovu v Evropě nazvanou European Hunting Network.

,,Garry Marvin napsal monografii o lovu na lišku v Británii, což je extrémně zpolitizované téma, na které se ale předtím nenahlíželo primárně z pozice lovu samého, ale daleko spíš z hlediska parlamentu a různých lobbistických skupin. Proto se jím sice dost zabývali sociologové, ale v rámci antropologie obecně i antropologie lovu konkrétně bylo značně podceněné, takže Garry Marvin patří k nestorům tohoto zájmu v Evropě," připomíná Luděk Brož.

Aníbal G. Arregui (CEFRES - Karlova univerzita) se zaměřil na ekopolitické spory, které vznikají v důsledku rostoucího výskytu divokých prasat na okraji Barcelony.

Juan Martin Dabezies z univerzity v Montevideu se věnoval lovu divokých prasat v Uruguayi, kde jsou tato zvířata považována za národní škodnou, takže se mohou lovit kdykoli, kdekoli a jakkoli, a z toho vyplývají i různé místní konflikty.

Erica von Essen ze Švédské univerzity zemědělských věd v Uppsale nazvala svůj příspěvek Jak se lov divočáků mění v bojiště a podívala se na spory vyplývající na jedné straně z používání dnešních vysoce sofistikovaných zbraní a nejmodernější techniky, což na druhé straně vyvolalo volání po návratu k tradičním formám lovu.

Larissa Fleischmann z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenbergu přiblížila svůj výzkumný projekt týkající se volného pohybu prasat přes hranice států zejména v souvislosti s africkým morem prasat atd.

Projekt TANDEM
Konferenci Budoucnost prasat 1: Opětovné jednání o ,divočině' ve světech více než lidských organizoval výzkumný tým projektu Zdivočelí divočáci: měnící se kosmopolitika lovu v Evropě i mimo ni - Aníbal Arregui, Luděk Brož, Marianna Szczygielska, Virginie Vaté a Erica von Essen.

Setkání se konalo v rámci širšího výzkumného programu TANDEM, který byl zahájen letos v únoru a spojuje Akademii věd České republiky, Karlovu Univerzitu a největší evropskou výzkumnou a vývojovou organizací se sídlem ve Francii označovanou zkratkou CNRS.

Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: CEFRES, Freeimages

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí