zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Brownfields

06.03.2017
Firemní ekologie
Sanace, staré zátěže
Brownfields

Stručné vymezení, rozdělení problematiky brownfields spolu s navazujícími právními předpisy, seznámení s profesní specializací brownfields manager a základními zdroji financování revitalizace z veřejně dostupných prostředků.

Brownfield nám vymezuje nejčastěji opuštěné areály, objekty, které již dále nejsou využívány k produktivnímu zájmu. Samotné vymezení tohoto pojmu však není zcela jednoznačné, stejně jako jeho ekvivalent v češtině. Pro brownfield jsou typické: pozůstatky po provozu/užívání v minulosti; opuštěnost nebo nevyužitelnost; problémy s kontaminací v určité míře; nutné nápravné operace ke znovuzískání využitelnosti; umístění převážně v městských lokalitách. V praxi to bývají např.: průmyslové, vojenské, železniční objekty a další (věznice, kina, atp.). Sekundární často skloňovaný výraz v této problematice je greenfield, což můžeme charakterizovat jako průmyslově nevyužívané/nedotčené území, v praxi zejména zemědělské nebo přírodní plochy.

Legislativní zastřešení

V současné době nenalezneme v právním řádu předpis, který by komplexně vymezoval problematiku brownfield a vše co s tím souvisí. Legislativa nabízí pouze dílčí řešení procesu revitalizace brownfields. Páteřním zákonem v rámci znovuvyužití brownfield je zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, v platném znění. Neméně důležitým je taktéž zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě, v platném znění, protože ekologická újma/kontaminace je společným jmenovatelem většiny brownfields. Co nikterak neulehčuje již tak složitý a náročný proces, jsou majetkové a vlastnické vztahy, které případnou revitalizaci znesnadňují. V neposlední řadě stojí za zmínku také koncepční řešení, upravuje zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v praxi to může být např.: strategie využití brownfields.

Rozdělení brownfield

Kategorizaci brownfields lze obsáhnout z mnoha hledisek. Základní rozdělení je z pohledu využitelnosti. První kategorii tvoří brownfields, které nemají problém s využitím vzhledem k poloze a bezproblémovému administrativnímu, vlastnickému prostředí. Celý proces je v gesci soukromého investora a veřejná iniciativa má vedlejší roli. Druhou kategorii tvoří brownfields, které leží v zajímavé oblasti, ale jsou problematické z důvodů značné investiční nákladnosti. V tomto případě by měl správnou měrou zasáhnout veřejný sektor a snažit se maximálně podpořit a to nejenom finanční (investiční/neinvestiční podpora) nebo propagační pobídkou. Třetí kategorie jsou brownfieldy ležící mimo atraktivní lokality, mající značné problémy a nenávratnou možnost investice jak z hlediska finančního, tak i účelového. V řadě případů znemožňují obecnímu rozvoji a pro změnu této situace je nutné, aby společenský zájem byl silnější nežli finanční návratnost. Poslední skupina je velmi riziková a může přímo kontaminovat životní prostředí nebo poškodit lidské zdraví. Kupříkladu jsou to velmi poškozené budovy, u kterých hrozí zřícení, kontaminované objekty/prostranství přímo ohrožující podzemní vody. Zde je nezbytné značné přispění veřejného sektoru.

Brownfield manager

Je profesní specializace orientovaná přímo na řešení výše popsaného procesu (vyhledat příležitosti, naplánovat a koordinovat celý proces revitalizace). Toto profesní označení není zcela typické v ČR, v praxi může nabývat i jiných podob (např. asanační specialista, projektový manager). Je třeba si uvědomit, že řešená problematika je velmi obsáhlá a vyžaduje interdisciplinární schopnosti, znalosti. Brownfield manager musí disponovat výbornými komunikačními, koordinačními schopnostmi. Mezi řešené úkoly patří např.: zapojení příslušných subjektů (města, obce) do celého procesu a koordinace komunikace mezi nimi; jednání s příslušnými orgány státní správy; tvorba a koordinace odborných pracovních skupin; příprava podkladů (finanční, procesní, kvalitativní, časové rámce, řízení a hodnocení rizik); marketingové zastřešení. Interdisciplinární rámec celé operace požaduje znalosti z oborů: management (projektové řízení, organizace); komunikace (marketing); plánování (územní plánování, rozvoj sídelních celků, krajinné plánování); environmentální inženýrství (i BOZP); development (financování, životní cyklus projektu, tržní prostředí); administrativa a právo (příslušné právní předpisy a další nařízení, znalost administrativního procesu). Uplatnění je možné jak v soukromé, tak i státní sféře. V západních zemích existují přímo jednotlivé sekce (ve státní správě), které se zabývají brownfieldy a jejich revitalizací, ovšem častější je stále roztroušenost řešení této problematiky v několika různých odděleních. V soukromém sektoru je uplatnění zejména v zahraničí a na větších projektech.

Financování revitalizace brownfield

V současné době je možné čerpat finanční podporu v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020, který spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu. Problematice brownfields se věnuje I. - Výzva nemovitosti - ITI, prioritní oblast 2, specifický cíl 2.3 Zvýšení využitelnosti infrastruktury pro podnikání (ukončení příjmu žádostí - 21. 2. 2017). Podnikatelské subjekty mají dále možnost nepřímého financování brownfields projektů v rámci některých z výzev, které nabízí Operační program životní prostředí, Program rozvoje venkova. Významný rozvoj čeká Moravskoslezský, Ústecký, Karlovarský kraj, obce a kraje budou moci čerpat finanční podporu v rámci programu Regenerace a podnikatelské využití brownfieldů, programové období je 2017 - 2023 s celkovou alokovanou částkou 2 miliardy korun.

Informační odkazy: brownfields databáze; brownfields v krajích (např.: Zlínský kraj, Jihomoravský kraj, Moravskoslezský kraj).

Autor: Lukáš Žaludek,

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí