zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

ZAHRANIČNÍ PŘÍKLADY PRO ZÁKON O SNIŽOVÁNÍ ZÁVISLOSTI NA FOSILNÍCH PALIVECH

30.11.2015
Energie
Klimatické změny
ZAHRANIČNÍ PŘÍKLADY PRO ZÁKON O SNIŽOVÁNÍ ZÁVISLOSTI NA FOSILNÍCH PALIVECH

Antifosilní zákony v Evropě..

První zákon tohoto typu byl přijat ve Velké Británii v roce 2008. Britský zákon závazně stanovuje, jak budou snižovány emise skleníkových plynů do roku 2050[1]. Zákon byl přijat na základě dohody vlády a opozice, Svazu britského průmyslu i odborů.

Hlavní prvky britského zákona jsou[2]:

  • Právně závazné cíle (targets): snížení spotřeby fosilních paliv vyjádřené poklesem emisí skleníkových plynů o 80 % do roku 2050 a jako mezistupeň snížení o 34 % do 2020[3]
  • Dílčí programy (carbon budgets): vláda je povinna realizovat nebo předkládat konkrétní opatření na pětiletá období (počínaje 2008 - 2012)
  • Nezávislá instituce (The Committee on Climate Change): instituce zřízená zákonem a složena z členů (ekonomové, experti na technologie a životní prostředí a další) a analytiků
  • Kontrolní mechanismy: dohled provádí nezávislá instituce (The Committee on Climate Change) a poslanecká sněmovna parlamentu

Německo nemá celostátní zákon o snižování závislosti na fosilních palivech. Ale vlastní zemský zákon přijalo v roce 2013 průmyslové Severní Porýní-Vestfálsko. Stanovil cíle 25 % do roku 2020 a 80 % do roku 2050[4]. Zákon nařizuje vytváření a aktualizaci Plánů ochrany klimatu a zakomponování cílů do dalších strategií. Nezávislá kontrolní instituce sestává z 5 členů a výkonného aparátu. Zákon zároveň zavazuje snížit emise produkované přímo administrativou spolkové země na nulu do roku 2030, což slouží jako model a příklad pro soukromé subjekty. Tato německá spolková republika tvoří nevětší část HDP Německa (21 %), vypouští 1/3 německých emisí a zároveň je jeho průmyslovým centrem s podílem průmyslu na HDP téměř 30 %[5]. Podíl průmyslu na HDP se tedy velmi blíží Česku.

Bádensko-Württembersko přijalo vlastní zákon v roce 2013, stanovuje snížení emisí v této silně průmyslové spolkové zemi do roku 2020 o 25 % a do roku 2050 o 90 %[6].

V Dánsku byl zákon schválen 11. června 2014[7]. Byla zřízena sedmi členná komise (předseda a 6 expertů), nezávislý orgán volený na 4 roky, který bude dávat doporučení vládě a podporovat veřejnou debatu o snižování emisí (resp. spotřeby fosilních paliv). Každý rok musí ministr pro energetiku, klima a budovy informovat vládu o stavu snižování emisí. A každých 5 let musí navrhnout cíl snižování emisí na následujících 10 let se zřetelem na snížení v roce 2050. Nyní je cíl stanoven na 40% snížení do roku 2020 (oproti 1990).

Rakousko přijalo zákon č. 106/2011 na konci roku 2011[8]. Cíl je určen pouze pro rok 2020 a to 13 % (oproti roku 1990). Byl zřízen rozhodovací orgán a dozorčí orgán k formování programů a politik na základě zákona. Vláda nyní předkládá soubor opatření pro snižování spotřeby fosilních paliv.

Švédsko má několik předpisů vztahujících se ke snižování spotřeby fosilních paliv. V roce 2009 parlament přijal zákon s cílem snížení emisí o 40 % do roku 2020 (oproti roku 1990).

Ve Finsku byl zákon požadující 80% snížení emisí do roku 2050 schválen vládou v červnu 2014 a parlamentem v březnu 2015[9]. Na základě zákona budou vytvářeny dlouhodobé a střednědobé plány. Dlouhodobé plány budou schvalovány každých 10 let a budou směřovat k celkovému cíli pro rok 2050 a zahrnovat oblasti regulované EU legislativou (zejména EU ETS). Střednědobé plány budou zahrnovat oblasti mimo EU ETS (dopravu, bydlení či zemědělství) a budou aktualizovány každý rok.

Belgický návrh obsahoval dlouhodobý cíl 80 až 95% snížení emisí a zřízení vědecké komise. Nakonec se země rozhodla jít cestou oddělených zákonů pro obě své části. Valonsko už zákon má od listopadu 2012. Obsahuje cíl snížení emisí o 80 až 95 % do roku 2050 a o 30 % do roku 2020 (oproti roku 1990). Vláda bude podle zákona konstruovat pěti leté programy na snížení závislosti na fosilních palivech.

Ve Francii byl v roce 2009 přijat zákon č. 967/2009 - Grenelle de l'environnement, který stanovuje cíl průběžného snižování emisí skleníkových plynů o 3 % ročně a celkového snížení emisí skleníkových plynů na maximálně 140 milionů CO2ekv.[10] do roku 2050 (tedy o 75 % oproti roku 1990). Pro bližší období definuje rovněž dílčí cíle v oblasti snížení spotřeby energie v budovách o 38 % do roku 2020 a v dopravě o 20 % do roku 2020. V roce 2015 byl přijat zákon ,,La transition énergétique pour la croissance verte"[11], který stanovuje výši zdanění emisí CO2 a nové cíle mj. pro energetickou účinnost, podíl OZE a jaderné energie ve francouzském energetickém mixu do roku 2030 resp. 2050.

Cíle snižování spotřeby fosilních paliv mimo Evropu

USA jedou do Paříže se závazkem snížit spotřebu emisí skleníkových plynů o 39 procent oproti roku 2010. V současné době již uzavřely 200 uhelných elektráren z celkem 535[12].

V roce 2007 přijal stát Jižní Austrálie zákon, který stanovil závazek snížit závislost na fosilních palivech odpovídající snížení emisí o 60 % do roku 2050. Na federální úrovni Austrálie zavedla systém obchodování s emisními povolenkami.

V roce 2012 představila Čína principy plánovaného zákona o snižování emisí skleníkových plynů.

Japonská vláda představila návrh zákona s cílem 25% redukce do roku 2020. Přijetí zákona je však podmíněno existencí závazků jiných zemí (zejména Číny a Indie).

V květnu 2012 přijala Jižní Korea zákon, kterým zavádí od roku 2015 národní systém obchodování s emisními povolenkami (ETS) a zavázala zpomalit růst emisí o 30 % proti nárůstu při business-as-usual do roku 2020. Zákon byl přijat s podporou napříč stranami.

Kalifornie zavedla zákonem v roce 2006 strop pro exhalace v roce 2020 a mechanismus obchodování s uhlíkem.

V dubnu 2012 mexický parlament schválil zákon, který požaduje snížení emisí o 50 % do roku 2050.

Nový Zéland zavedl národní systém obchodování s emisními povolenkami.


[2] Climate Change Act 2008, UK Department of Energy and Climate Change:, www.decc.gov.uk/en/content/cms/legislation/cc_act_08/cc_act_08.aspx.

[3] Zákon původně stanovil závazek 26 % do roku 2020. Vláda posléze odsouhlasila změnu dílčího cíle na 42 % do roku 2020 (v případě, že další země EU nepřijmou podobný závazek, bude cíl snížen na 34 %).

[4] http://faolex.fao.org/cgi-bin/faolex.exe?rec_id=127153&database=faolex&search_type=link&table=result&lang=eng&format_name=@ERALL

[5] http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nemecko-severni-poryni-vestfalsko-info-247.html#!&chapter=2

[7] LOV nr 716 om Klimar?det, klimapolitisk redeg?relse og fastsaettelse af nationale klimam?lsaetninger http://www.ft.dk/samling/20131/lovforslag/L161/index.htm

[8] 106. Bundesgesetz: Klimaschutzgesetz - KSG (NR: GP XXIV RV 1255 AB 1456 S. 124. BR: AB 8596 S. 801.), Bundesgesetz zur Einhaltung von Höchstmengen von Treibhausgasemissionen und zur Erarbeitung von wirksamen Maßnahmen zum Klimaschutz (Klimaschutzgesetz - KSG)

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
31
10. 2019
31.10.2019 - Seminář, školení
Praha, Konferenční centrum VŠCHT, Kolej Sázava
5
11. 2019
5.11.2019 - Seminář, školení
Brno, Kongresové centrum BVV
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí