zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Houbové patogeny jsou pro stromy stejně nebezpečné jako ostatní škůdci

06.11.2015
Příroda
Les
Houbové patogeny jsou pro stromy stejně nebezpečné jako ostatní škůdci

Řada patogenních hub dokáže stromy potrápit obdobně jako jiní biotičtí škůdci, například podkorní hmyz, chrousti, drobní hlodavci nebo zvěř.

Napadají jehličnaté i listnaté stromy a způsobují poškození porostů napříč Českou republikou.

Jako nejvýznamnější se v současné době jeví napadání dřevin kloubnatkou smrkovou (Gemmamycespiceae) v Krušných horách, václavkami (Armillariaspp.) na severní Moravě a ve Slezsku, sypavkou borovou (Lophodermiumpinastri, L. seditiosum) nebo prosychání modřínů či odumírání olší a jasanů.

Lesní ochranná služba (LOS) při Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. výskyt houbových patogenů nejen monitoruje a pečlivě dokumentuje v rámci různých programů a projektů, ale rovněž navrhuje vlastníkům lesa potřebná řešení, jak případnému poškození až odumírání porostů předcházet.

V roce 2013 a především pak 2014 zaznamenali výzkumníci z LOS výrazné poškození modřínů v Krušných horách. Docházelo k zasychání čerstvě, ne vždy však úplně vyrašeného jehličí a následně i celých větévek. Významný podíl biotických škůdců v roce 2013 zjištěn nebyl, pouze jednotlivě byly registrovány nálezy hub Lachnellulawillkommii(brvenka modřínová) a Mycosphaerellalaricina.

les

Prosychající porosty modřínu v Krušných horách

Na podzim v roce 2014 bylo možné v postižených porostech najít silně zasažené jedince, kterým zůstalo živých (zelených) pouze několik málo větví. Na těchto chřadnoucích stromech do-cházelo k významnému nárůstu houby Lachnellulawillkommii. Na řadě odumírajících nebo již odumřelých stromech bylo na bázi kmenů nalezeno syrrocium václavky. Chřadnutím až odumíráním modřínů byly srůznou intenzitou poškozeny prakticky všechny porosty nanáhorní plošině Krušných hor. První příznaky odumírání modřínů se vroce 2013 objevily v údolních polohách. Na těchto lokalitách je situace stále nejvážnější, avšak poškození modřínů se již projevuje celoplošně bez výrazného vlivu stanoviště či hustoty porostu.

Nejzávažnější chorobou v lesních školkách zůstává sypavka borová (Lophodermiumpinastri, L. seditiosum), i když díky všeobecné znalosti způsobů ochrany před sypavkou borovou jsou ve většině školek v současné době ztráty poměrně mírné. Na odumírání jehličí smrků se podílejí i další houby např. z rodu Rhizosphaera. Na řadě douglasek byl v posledních letech pozorován zvýšený výskyt houby rodu Rhizosphaera, potenciálního původce sypavky jehličí douglasek. Z mnoha oblastí republiky byl rovněž hlášen výskyt houby Phaeocryptopusgaeumannii (původce tzv. švýcarské sypavky douglasky) a Rhabdoclinepseudotsugae (původce tzv. skotské sypavky douglasky). Nárůst případů napadených douglasek švýcarskou sypavkou byl v meziročním porovnání mimořádný, kdy houba parazitovala na douglaskách všech věkových tříd.

Údaje o výskytu houby Gemmamycespiceae (kloubnatka smrková) na pupenech smrku pichlavého z různých typů výsadeb se v poslední době velmi rychle množí z různých oblastí Česka (nové nálezy např. ve středních, východních a jižních Čechách). ,,V odborné literatuře jsme doposud nenarazili napřípad epidemického rozšíření takového rozsahu, jaký lze registrovat v současnosti v náhradních porostech smrku pichlavého v severozápadní části Krušných hor," upozorňují experti z LOS. Odpočátku nového tisíciletí je smrk pichlavý masově napadán houbou Gemmamycespiceae, která začala být limitujícím faktorem jeho dalšího přežití.

,,V rámci výzkumu jsme zaměřili pozornost navyhledávání smrků ztepilých napadených kloubnatkou smrkovou. V roce 2014 došlo k nárůstu počtu stromů, u kterých byl zjištěn vyšší podíl napadených pupenů, především naLesní správě Litvínov, kdy byl patogen zjištěn v sedmi porostech. S výjimkou jednoho porostu, kde bylo nalezeno více napadených jedinců, se zatím stále jednalo o jednotlivé pupeny a nedocházelo k prosychání korun stromů. V roce 2015 významně přibylo napadení stromů a na řadě míst byly evidentně i silně napadeny celé skupiny smrku ztepilého nejrůznějšího věku (,,starší" však stále převažují). V současné době probíhá intenzivní monitoring této houby na smrku ztepilém na lesní správě Litvínov a Klášterec nad Ohří. Četnější nálezy kloubnatky smrkové nasmrku mohou vzbuzovat obavu o další vývoj, neboť infekční tlak houby je v postižených porostech stále vysoký," shrnuje za výzkumný tým Vítězslava Pešková.

houba

Václavka dokáže stromy dost potrápit

Dlouhodobě řešenou otázkou lesních hospodářů naseverovýchodě Česka voblasti ,,chřadnutí smrčin" je vliv výchovných zásahů naproces odumírání smrkových porostů v důsledku napadení houbovými patogeny z rodu václavka (Armillaria). Nazákladě výsledků zterénních pokusů je vyhodnocována náchylnost smrkových porostů (resp. jedinců smrku) k infekci václavkou. Zaúčelem studia václavek bylo vletním období roku 2012 v oblasti severní Moravy a Slezska ve 40 smrkových porostech založeno 80 pokusných ploch. Z prozatímních výsledků lze částečně vyvozovat, že k nárůstu četnosti václavek dochází zejména se zvyšujícím se věkem smrkových porostů a nadmořskou výškou (častější ve středních polohách okolo přibližně 500m než v polohách nižších okolo cca 300m).

Významným fytopatologickým problémem posledních let je odumírání olší, kde je zarozhodujícího původce považována plíseň olšová (Phytophthoraalni), způsobující letální hnilobu kořenů akrčku olší (zejména Alnusglutinosa aA. incana). Patogen představuje významné riziko pro nejrůznější typy výsadeb, včetně lesních. Nejvíce ohroženými společenstvy jsou pravděpodobně údolní jasanovo-olšové luhy amokřadní olšiny adále všechna společenstva avýsadby, vekterých se olše vevětší míře vyskytují. Význam choroby může narůstat v souvislosti s probíhající klimatickou změnou.

Problémem posledních desetiletí se stává odumírání jasanů. Hub, které se na tom podílejí, jsou zástupci rodů Armillaria, Fusarium, Verticillium, Phomopsis, Cytospora a především Chalarafraxinea (s teleomorfním stadiem Hymenoscyphusfraxineus), která je v posledních letech považována za nejdůležitějšího původce chřadnutí až odumírání jasanů v širším regionu střední Evropy.

Problematika lesnické fytopatologie je pro mnohé možná hůře uchopitelná apochopitelná než například oblast lesnické entomologie. Také spektrum obranných aochranných metod ajejich uplatnění je nižší ahůře prokazatelné. Přesto je tento obor neméně důležitý než ostatní lesnické disciplíny. V souvislosti s nabývajícími teplotními extrémy a prudkými zvraty (především v zimě a na jaře) dochází k oslabování dřevin, a tím je usnadněn nástup a následné namnožení biotických škůdců.

K příležitosti letošního 20. výročí fungování Lesní ochranné shrnuli odborníci zabývající se houbovými patogeny lesních dřevin největší fytopatologické problémy posledních 20 let. Podrobný článek je ke stažení zde:http://www.vulhm.cz/sites/files/soubory/24_LOS/Zpravodaj_LOS_sv._18_2015.pdf

Adresy expertů LOS, autorů hodnocení:

Ing. Vítězslava Pešková, Ph.D., Dr. František Soukup, CSc.

VÚLHM, v. v. i. Strnady 136, 156 00 Praha 5 - Zbraslav e-mail: peskova@vulhm.cz

Ing. Bc. Jan Lubojacký, Ph.D.:

VÚLHM, v. v. i.; Na Půstkách 39, 738 01 Frýdek-Místek e-mail: lubojacky.j@seznam.cz

Související odkazy:

http://www.vulhm.cz/sites/files/soubory/24_LOS/Zpravodaj_LOS_sv._18_2015.pdf

http://www.vulhm.cz/sites/files/soubory/24_LOS/ZOL_Suppl._2015i.pdf

mapa

Rozsah

napadení

lesů v ČR

václavkou v roce 2014

http://www.vulhm.cz/los

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
8
1. 2020
8.1.2020 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
22
1. 2020
22.1.2020 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
22
1. 2020
22.1.2020 - Konference
Business Centrum Rosmarin, Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí