zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Většina Čechů si myslí, že se chovají víc ekologicky než ostatní. Stěžují si hlavně na dopravu

16.09.2015
Doprava
Obecné
Většina Čechů si myslí, že se chovají víc ekologicky než ostatní. Stěžují si hlavně na dopravu
  • Celých 66 % Čechů říká, že se o životní prostředí starají víc než lidé v jejich okolí.
  • Naopak české firmy se podle nich chovají méně ekologicky než ve zbytku EU.
  • Vyplývá to z výzkumu agentury Ipsos, který HN exkluzivně přinášejí.

Dvě třetiny Čechů si myslí, že se o životní prostředí starají více než lidé v jejich okolí. Je o tom přesvědčeno celých 66 procent české populace, vyplývá z aktuálního květnového výzkumu agentury Ipsos, která se ptala tisícovky respondentů z celého Česka. HN získaly exkluzivně jeho výsledky.

"Již poněkolikáté nám ve výzkumech Ipsosu vyšlo, že rčení 'Já nic, já muzikant' stále platí. Dvě třetiny lidí si myslí, že dělají pro ochranu prostředí více než ostatní lidé v Česku. Na druhou stranu si jsou vědomi, že ostatní Evropané jsou v tomto směru výrazně aktivnější a že oproti Evropě máme v Česku rezervy," říká Tomáš Macků, ředitel výzkumu a komunikace v Ipsosu.

Podle Karolíny Šůlové z Agentury ochrany přírody a krajiny, je problém v tom, že pod pojmem ochrana životního prostředí si lze představit téměř cokoliv. "Od sbírání odpadků v lese po jízdu do práce na kole. Ale je fakt, že pro určitou skupinu lidí je alespoň trochu šetrné chování k přírodě samozřejmou součástí života, vybírají si energeticky úsporné spotřebiče, recyklují, zvažují nákup nových věcí, vyhledávají místní produkty, vyhýbají se dopravě letadlem nebo pečují o nějaké pěkné místo v přírodě," připouští Šůlová.

Češi jsou poměrně skeptičtí k tomu, jak se o životní prostředí starají české podniky. Jen podle 17 procent obyvatel se firmy působící v České republice snaží šetřit životní prostředí více než firmy jinde v Evropské unii. "Zatímco ve starších státech EU se vztah veřejnosti k životnímu prostředí a vlastní odpovědnosti kultivuje už desítky let, u nás je ta doba podstatně kratší, pořád je snaha koupit to, co v daném okamžiku vychází nejlevněji," podotýká Šůlová.

Dodává, že tomu odpovídá i postoj firem. Firmy prý dodržují zákony, ale dělat něco navíc považují mnohdy za zbytečné. "Ale to se také postupně mění a velké mezinárodní firmy, u dřeva třeba Ikea, ukazují směr, kterým se bezpochyby vydá i větší část našich firem," myslí si Šůlová.

Vojtěch Kotecký, analytik z institutu Glopolis, upozorňuje, že české firmy jsou skutečně pozadu za svojí evropskou konkurencí. Některé se ale už postupně učí, že menší plýtvání energií a surovinami nebo chytré využívání okolní přírody se jim vrátí a vyplatí. Ale pořád ještě mají velké, velké rezervy," soudí Kotecký.

"Asi největší pokrok je prozatím v inovacích, které umožní vyrábět více s menší spotřebou. Tady je přínos vidět na první pohled. Ale i zde má český průmysl mimořádné rezervy, které působí jako koule na noze a snižují jeho konkurenceschopnost. Nicméně velké mezinárodní firmy už začínají zjišťovat, že se vyplatí také pečovat o přírodu, která pro ně může být i finančně prospěšná - například tím, že zajišťuje hladké a levné dodávky čisté vody. V tom jsou tuzemské podniky ještě mimořádně pozadu," dodává Kotecký.

Češi se podle výzkumu snaží šetřit životní prostředí zejména menší spotřebou energie, pitím vody z kohoutku místo balené vody nebo nákupem lokálních potravin místo dovážených. Lokální potraviny upřednostňuje 79 procent dotázaných a stejné množství lidí si raději natočí vodu z kohoutku, než aby kupovalo balenou.

"České rodiny se už také naučily, že se vyplatí instalovat efektivní spotřebiče nebo zateplovat domy. Hodně v tom pomohla Zelená úsporám, která domácnostem přímo pomáhá. Kvalita potravin možná ještě není tak vysoko na žebříčku, ale podle výsledků jednašedesát procent říká, že ji při nákupech zvažuje, a to mi nepřijde málo," poznamenal Kotecký.

Dále z výsledků vyplynulo, že Češi jsou stále spokojenější s životním prostředím v místě, kde bydlí. Spokojenost oproti minulým letům mírně narostla, a to ve všech oblastech. Populace je dlouhodobě nejspokojenější s dostatkem zeleně, parků a s likvidací komunálního odpadu, výrazněji stoupla spokojenost s čistotou vodních toků. Nejméně spokojení jsou lidé s hustotou osobní a nákladní dopravy.

"Například čistota řek se postupně vylepšuje a pomalu, nicméně trochu, roste i recyklace odpadků. Takže k mírně lepší spokojenosti máme všichni asi důvod. Nespokojenost s dopravou je naprosto pochopitelná - hluk a smog jsou asi největší ekologické problémy v našich městech a výfukové plyny i hustota dopravy k nim přispívají víc než cokoli jiného," upozorňuje Kotecký a dodává, že kdyby se výzkum ptal například na smog z vytápění, hodně lidí na venkově nebo na malých městech by jej také nejspíš zaškrtlo jako velký problém.

Podle Šůlové se skutečně kvalita vody ve větších vodních tocích za posledních 25 let výrazně zlepšila, ale to je jen jedna stránka věci. "Tou druhou je, že za posledních 150 let jsme zkrátili technickou regulací naše řeky a potoky o třetinu, snížili hustotu říční sítě na polovinu a rozlohu rybníků z 1800 kilometrů čtverečních na necelou třetinu. V posledních desetiletích každoročně mizí desítky čtverečních kilometrů zemědělské půdy, z velké části prakticky nevratným zabetonováním či zaasfaltováním," upozorňuje Šůlová. Odtok vody z české krajiny se tak po druhé světové válce zrychlil zhruba o polovinu a krajina je suchá a jednotvárná. "Kvalita vody je tedy jen dílčí problém, byť důležitý," uzavírá Šůlová.

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
16
9. 2020
16-18.9.2020 - Konference
Náměšť nad Oslavou - CETT (areál ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, z.s. )
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí