zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Záchrana planety se musí firmám vyplatit

14.07.2015
Firemní ekologie
Klimatické změny
Záchrana planety se musí firmám vyplatit

Světové velmoci se v boji proti změnám klimatu chovají zbaběle a nezodpovědně, myslí si Graciela Chichilnisky, přední odbornice na ekonomii klimatických změn, která stála i u zrodu obchodování s emisními povolenkami.

Řešení přitom podle ní existuje, musí k němu ale být politická vůle.

Za několik měsíců sice v Paříži proběhne klíčový klimatický summit, ale státy zodpovědné za největší emise CO? se nechtějí zavázat k příliš ambiciózním zásahům do fungování svých ekonomik.

,,To, co se děje před Paříží, je ostuda! Návrhy jednotlivých velmocí nás před katastrofickými změnami klimatu neuchrání, "prohlašuje profesorka Stanfordovy univerzity, která za svou práci dostala i Nobelovu cenu míru.

Ekonomce například vadí, že státy příliš oddalují snižování emisí. Spojené státy ohlásily, že do roku 2030 ztrojnásobí výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Čína chce sice mohutně sázet na bezemisní jaderné, větrné i solární elektrárny, ale kvůli své rostoucí spotřebě plánuje začít snižovat emise až po roce 2030. Už teď je přitom země největším znečišťovatelem atmosféry téměř se čtvrtinovým podílem vypouštěného CO?.

,,Za 15 let? Už teď se blížíme k bodu, odkud není návratu," varuje uznávaná akademička před důsledky jevů, které podle posledních poznatků s extrémně vysokou pravděpodobností zapříčiňuje lidská aktivita a které mají za následek vzestup hladiny oceánů, sucha, tornáda i sněhové bouře.

Poučení Evropané

Nejambicióznější plány v oblasti ochrany klimatu má EU, která hodlá do roku 2030 snížit emise o 40 procent. ,,Evropané se stovky let potýkají s nedostatkem surovin a zdrojů a s omezeným půdním fondem i vodními zdroji. Rozvojové ekonomiky tuhle zkušenost nemají. Až dosud moc surovin nespotřebovaly. A Spojené státy mají kovbojskou ekonomiku. Kovbojové nepřemýšlí o omezených zdrojích," říká profesorka. Připomíná, že Evropa si jako jediný region stanovila závazný strop pro emise, a proto v ní, na rozdíl od jiných lokalit, mohl v roce 2005 vzniknout i systém obchodování s povolenkami.

Svět k řešení situace podle ní potřebuje silné politické lídry. Nezbytné technologie jsou již k dispozici, a sama profesorka se svými kolegy dokonce na jedné takové pracuje.

,,Vynalezli jsme technologii, jejíž patent spoluvlastním, která odebírá CO? ze vzduchu, "popisuje aktivity firmy Global Thermostat, kterou řídí. Inspirací pro nápad byly ponorky v nacistickém Německu, jež potřebovaly odsávat oxid uhličitý, aby se posádka neudusila. Moduly firmy využívají zbytkové teplo elektráren či průmyslových provozů, čímž oproti konkurenčním technologiím výrazně šetří náklady a zachytávají údajně více skleníkového plynu, než elektrárny produkují.

Oxid nad zlato

Nashromážděný CO? má podle ředitelky firmy řadu možných uplatnění, například při těžbě ropy, výrobě biopaliv či průmyslových plynů nebo třeba i k sycení nápojů, jako je kola. ,,Bereme z atmosféry škodlivou látku a přeměňujeme ji v peníze," říká Chichilnisky. Chce tak v praxi uvést své teoretické poznatky z akademické sféry: při správném nastavení ekonomického systému může být ze záchrany planety dobrý byznys. Její firma má zatím dvě prototypová zařízení kousek od kalifornského sídla Googlu a dvě další staví. Uzavřela také dohody s energetickým gigantem NRG Energy a spolupracuje i s výrobcem technických plynů Linde, jednímz největších znečišťovatelů CO? na světě.

Životaschopnost jejího byznysu ale bude, jak sama přiznává, do určité míry záviset na ceně povolenek k vypouštění emisí CO?.Pokud bude ,,pokuta" za znečišťování příliš nízká, firmám se nevyplatí investovat do nových technologií s nižšími emisemi. Právě to se přitom nyní děje na jediném větším funkčním trhu s povolenkami ETS, který pokrývá necelou polovinu emisí Evropské unie. Dlouhodobě ho trápí převis nabídky nad poptávkou. Stávající cena něco přes sedm eur za tunu oxidu není pro energetické a průmyslové firmy dostatečně motivující.

Chichilnisky v této souvislosti upozorňuje na nedávný dopis šesti evropských ropných koncernů, adresovaný Spojeným národům, v němž žádají o vytvoření trhů s emisními povolenkami po celé planetě tak, aby mohly realizovat dlouhodobé investice. ,,Společnost Exxon říká, že tuna CO? by měla stát 60 dolarů. Podle mě cokoli nad 20 až 30 dolarů bude znamenat výrazný rozdíl oproti současnosti."

Vytvoření globálního trhu s povolenkami prý nemusí být tak vzdálenou vidinou. Funkční trh už existuje v Kalifornii i v některých asijských státech. ,,Každá země by se musela přihlásit ke konkrétnímu emisnímu stropu, pak by to bylo možné," říká vědkyně. Kromě atmosféry je podle ní třeba vymyslet podobná řešení i pro biodiverzitu a vodu. ,,Nejdůležitější trhy 21. století budou trhy s věcmi, které byly dříve zdarma."

Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí