zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Se zahlazováním následků těžby uranu si umíme poradit

19.06.2015
Geologie
Se zahlazováním následků těžby uranu si umíme poradit

Těžba uranu bezesporu významně ovlivňuje životní prostředí. Proto je třeba hledat způsoby, jak dopady co nejvíce zmírnit a po vyčerpání zásob místo co nejšetrněji sanovat. Česká republika má v této oblasti dlouhodobé zkušenosti, proto byly informace získané například v oblasti Stráže pod Ralskem použity k sestavení zásad Mezinárodní atomové agentury (IAEA) - takzvaných technik "best practice" - pro použití podzemního loužení uranu ve světě.

Právě touto metodou je dnes zajišťováno více než 47 procent světové produkce uranu. Při použití moderních postupů totiž může představovat méně rizikovou alternativu k ostatním dobývacím metodám - klasické hlubinné nebo povrchové těžbě. Zkušenosti, které byly v průběhu těžby uranu a především v průběhu sanačních prací získány, mohou být využity při budoucích úvahách o možném dotěžení zásob uranu v této oblasti. Je však nutné je podrobit nezaujatému a odbornému posouzení, nikoliv použít k zjednodušujícímu striktnímu zákazu podzemního loužení uranu.

Podzemní loužení bylo v oblasti Stráže pod Ralskem experimentálně ověřováno v letech 1966 až 1971. O rok později byla metoda schválena k průmyslovému využití a došlo k jejímu prudkému rozvoji. Nutno dodat, že za to mohl politický a hospodářský tlak na maximální možnou produkci uranu. Při podzemním loužení uranu se využívalo vtláčení roztoku kyseliny sírové prostřednictvím vrtů přímo do horninového prostředí, kde roztok kyseliny procházející horninou loužil uran. Obohacený roztok byl následně čerpán zpět na povrch, kde z něho byl uran oddělen v povrchových technologiích.

Těžba u Stráže pod Ralskem byla ukončena v roce 1996, sanaci horninového prostředí zahájil státní podnik Diamo bezprostředně poté. Nejdříve byly provedeny výzkumné a ověřovací práce zaměřené na hledání nejvhodnějšího způsobu, posléze byly postupně zprovozňovány jednotlivé sanační technologie. Jako první byla zprovozněna odpařovací stanice, která znemožnila jakékoliv další samovolné šíření kontaminovaných vod. Následně přibyla neutralizační a dekontaminační stanice NDS 6.

Pro účely sanace v oblasti Stráže pod Ralskem byly vyvinuty i nové technologie. Jejich příprava byla zahájena již v roce 2003 a samotné výstavbě předcházelo dlouhé období příprav a experimentů. Nové neutralizačně dekontaminační stanice umožňují vyvádět až 160 tisíc tun kontaminantů z podzemí ročně. První byla uvedena do provozu v roce 2009 a druhá o tři roky později. Sanační práce pokračují i nadále. Úplné odstranění následků těžby uranu v oblasti Stráže pod Ralskem se předpokládá po roce 2040.


AUTOR: Tomáš Rychtařík
Pracuje v podniku Diamo od roku 1987, od roku 2000 působil ve funkci ředitele odštěpného závodu ve Stráži pod Ralskem. Ředitelem státního podniku Diamo se stal v březnu 2014.

ZDROJ: Atom Energy Outlook 2015

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
6
3. 2020
6-8.3.2020 - Konference
Praha, KZ Domovina
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí