zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nová analýza: Vítr vyrobí třetinu elektřiny potřebné v ČR s šestkrát nižší podporou, než vyžadují nové jaderné bloky

03.04.2015
Energie
Nová analýza: Vítr vyrobí třetinu elektřiny potřebné v ČR s šestkrát nižší podporou, než vyžadují nové jaderné bloky

Větrná energetika může výhledově vyrábět třetinu elektřiny potřebné v ČR, tedy přibližně tolik jako dva nové jaderné bloky, ovšem s šestkrát nižší podporou. Vznikne tak 17 až 23 tisíc pracovních míst. Rozvoj větrné energie však blokuje aktuální předloha novely zákona o podporovaných zdrojích energie, o níž rozhodnou poslanci na schůzi, která začíná už zítra.

Novou analýzu české větrné energetiky založenou na modelech akademiků z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR [1] dnes společně představili zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie a Hnutí DUHA. Analýza [2], dostupná v příloze i na stránkách www.hnutiduha.cz/analyza-vetrne-energetiky nebo http://www.csve.cz/clanky/potencial-vetrne-energie-cr/495, zjistila, že:

o Větrnou energií lze v ČR vyrábět 18,29 terawatthodin (TWh) elektřiny ročně, což odpovídá výrobě dvou jaderných bloků o výkonu 1 200 megawatt (MW), které prosazuje ministr průmyslu Jan Mládek. Je to také víc, než spotřebují všechny české domácnosti.

o Nové jaderné bloky ale ani větrné elektrárny se bez určité podpory neobejdou. Ovšem v jejich výši je velký rozdíl: Podpora větru by stála v průměru 14 miliard ročně (vyplácených po dobu 20 let), kdežto podpora nových jaderných bloků 84 miliard ročně (vyplácených po dobu 35 let). Celkové vyplacené dotace by u jaderných bloků byly 2,9 biliónu, u větru jen 0,3 biliónu.
Cena jedné kilowatthodiny větrné elektřiny od konce osmdesátých let klesla na méně než desetinu. Její výrobu bude potřeba podporovat ještě asi šest až devět let, jak se shodují analytici. Elektřina z jaderných elektráren je naopak stále dražší a obrat trendu není na dohled. Pro nejbližší dekády se bez dotací neobejde.

o Rozvojem větrné energetiky vznikne v ČR 17 až 23 tisíc pracovních míst, bude-li vláda rozvíjet větrnou energii dle potenciálu vypočteného Akademií věd. Pokud se navíc vláda systematicky zaměří na podporu ocelářských a dalších podniků vyrábějících hřídele, převodovky nebo věže či další komponenty pro větrné elektrárny, můžeme se zařadit vedle nejrozvinutějších zemí vyrábějících větrné elektrárny, jako je Francie, Itálie, Německo či Dánsko. Pracovních míst by pak mohlo přibýt až dvojnásobně [2].

Dnes zveřejněná čísla o potenciálu větrné energie vycházejí z geografických a fyzikálních možností jejího rozvoje v ČR. Nelze nadále tvrdit, že v ČR není vítr dost silný nebo že stavět větrné elektrárny nelze, pokud sousední geograficky srovnatelné země, jako je Sasko či Bavorsko, už podobný potenciál prakticky realizují. Fyzikální omezení v ČR jsou podstatně menší než limity společenskopolitické.

Potenciál větrné energie je v analýze vyjádřen výstavbou 1 933 větrných elektráren (viz mapové podklady v analýze), jejichž rozmístění přitom respektuje ochranu přírody a krajiny.

Analýza byla představena den před zahájením poslanecké schůze, na jejímž programu je hlasování o novele energetického zákona včetně zákona o podporovaných zdrojích. Novela sice ruší současné administrativní komplikace, které domácnostem a obcím blokují cestu k vlastní výrobě čisté elektřiny pomocí střešní fotovoltaiky a podporuje využívání tepla z bioplynových stanic z odpadu, ale zcela opomíjí v současnosti nejlevnější obnovitelný zdroj - vítr.

Analýzu připravila Komora OZE ve spolupráci s Hnutím DUHA. Pokračování studie - možnosti dalších obnovitelných zdrojů - budou postupně představeny během následujících měsíců. Stane se tak právě v době dopracovávání dvou kontroverzních vládních dokumentů - Aktualizace státní energetické koncepce a Akčního plánu rozvoje jaderné energetiky, které potenciál a možnosti rozvoje obnovitelných zdrojů u nás zásadně podceňují.

Štěpán Chalupa, předseda Komory Obnovitelných zdrojů energie, řekl:

,,Stát v čele s MPO dlouhodobě podhodnocuje potenciál obnovitelných zdrojů energie, u větru to platí nejvíce. Sotva pochopitelné je, že právě u nejlevnějšího zdroje elektřiny je přehlížení státních úředníků tak zásadní. Těžko se bránit dojmu, že je zde hájen status quo vyhovující velké energetice s centrálními konvenčními zdroji. Komora OZE a Hnutí DUHA dlouhodobě předkládají kalkulace dokládající nízké náklady elektřiny z větru, včetně porovnání s drahými novými jadernými bloky. Překládaná data jsou ignorována, naopak se nadále připravuje podpora stavby nových jaderných bloků, kde je jen pouhou přípravu plánováno utratit desítky miliard korun."

,,Věže z Chrudimi, převodovky z Plzně nebo Žďáru a vodíkové články z Vlašimi. Průmysl vyrábějící pro větrné elektrárny už dnes dává v České republice práci dvěma tisícovkám lidí. Pokud se vláda rozhodne podpořit tento nejlevnější zdroj elektřiny, vznikne tu dalších dvacet tisíc pracovních míst. Můžeme jít ale i dál, zúročit svou průmyslovou tradici, z ČR vybudovat velmoc větrných elektráren a přidat se tak k Francii, Itálii, Německu či Dánsku."


Martin Mikeska, energetický expert Hnutí DUHA řekl:

,,Dva nové jaderné bloky připravené podle britského modelu přijdou na dotacích na bezmála tři biliony korun. Je prakticky jedno, zda to dostanou k úhradě domácnosti a podniky v účtech za elektřinu, nebo to zaplatí erár. Podstatnější je, že stejné množství elektřiny z větru by přišlo na méně než desetinu. Jestliže tedy ministr Mládek prosadí stavbu nových jaderných bloků, budeme na Fišerův fotovoltaický tunel vzpomínat ještě s úsměvným pochopením - asi jako na krádež tatranky v samoobsluze na náměstí."


Kontakty:
Štěpán Chalupa
, předseda Komory OZE, 603 420 387, stepan.chalupa@komoraoze.cz
Martin Mikeska, energetický expert Hnutí DUHA, 603 780 670, martin.mikeska@hnutiduha.cz
Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí