zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Teplické demonstrace byly jedním z příznaků drolení režimu

16.11.2014
Ovzduší
Politika
Teplické demonstrace byly jedním z příznaků drolení režimu

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protestní demonstrace v Teplicích. Na jejich počátku přitom stál vcelku nepolitický impulz - smogová inverze. Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Akce se přitom konaly mimo hlavní struktury disentu.

Smogové inverze v roce 1989 na severu Čech trvaly už od poloviny října. Koncentrace oxidů síry a množství spadlého popílku z elektráren několikanásobně překračovaly limity, lidem bylo doporučeno nevětrat a raději moc nevycházet z domu.

Ve středu 8. listopadu odpoledne se v Teplicích začaly objevovat plakáty s výzvou, aby se lidé dostavili v sobotu 11. listopadu na náměstí Zdeňka Nejedlého (dnes Benešovo náměstí) a vyjádřili nesouhlas s "nelidským přístupem vůdčích osobností politického aparátu k ochraně životního prostředí a zdraví obyvatelstva". Plakáty vylepil tehdy šestnáctiletý učeň Zbyšek Jindra, mezi svými přáteli známý pod přezdívkou Oněgin. Pomáhal mu jednadvacetiletý Jindřich Uhlíř, kytarista místní punkové kapely Jateční ulice. Podle Uhlíře bylo vylepeno asi 300 plakátů. Část jich ale strhala policie, která oba mladíky zadržela.

U výslechu se k autorství protestu přiznal Jindra. Pamětníci ale podle MfDnes pochybují o tom, že by byl schopen obstarat takové množství plakátů. On sám k tomu již nic neřekne, neboť koncem roku 1996 tragicky zemřel při automobilové nehodě. Zpětně je ale pravděpodobné, že akce měla původ v prostředí teplického undergroundu, který v té době tvořili především lidé napojení na místní punkové a rockové kapely.

V sobotu 11. listopadu se začali scházet na náměstí první demonstranti - celkem přišlo asi 800 většinou mladých lidí, velké zastoupení měly matky, které požadovaly čistší vzduch pro své děti. Někteří z účastníků měli plynové masky nebo roušky přes ústa. Demonstrace nebyla organizovaná a neměla politický charakter. Skandovala se hesla o čistém vzduchu a policie nezasahovala.

O den později se již shromáždilo přes 1000 lidí a vznikly první potyčky s ozbrojenými složkami Veřejné bezpečnosti. Večer pak byla sestavena petice, na jejímž vzniku se podílel mimo jiné i pozdější prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomír Voleník. Hlavním požadavkem petice bylo, aby vedení města uspořádalo veřejné shromáždění s občany o řešení ekologické situace.

V pondělí 13. listopadu převzal archy předseda městského národního výboru a náměstí bylo opět plné lidí. Atmosféra ale postupně houstla a policie vytlačila dav z náměstí. Ten se přesunul před sídlo okresního vedení KSČ, kde tajemník Antonín Váňa slíbil veřejnou debatu za týden na zimním stadionu.

A 20. listopadu se komunisté opravdu s demonstranty na zimním stadionu sešli, hlavním tématem však už nebyla ekologie, ale politika a události na pražské Národní třídě.

Podle nedávného vyjádření Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR ekologická aktivita v pánevních oblastech Severočeského kraje výrazně posunula republiku k dalším změnám. "Dalším milníkem byla návštěva expertů mezinárodního měnového fondu v roce 1990, kteří doporučili české vládě, pokud chce přitáhnout investory, zásadně musí změnit kvalitu životního prostředí. To přispělo k tomu, že v listopadu 1990 přijala česká vláda usnesení pro řešení problematiky znečištěného ovzduší v severních Čechách. V současnosti je ČR na deseti procentech jeho emisí ve srovnání s rokem 1990.

Zdroj: ČTK

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
25
1. 2020
25.1.2020 - Přednáška, diskuse
Roztyly, Michelský les
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí