zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Obchody s elektřinou se podobají pokeru

23.11.2014
Energie
Obchody s elektřinou se podobají pokeru

Technologická firma Nano Energies rozšiřuje svůj byznys. Po zelené elektřině a krátkodobém trhu zahájí prodej firmám.

Slunce. Mlha. Mraky. Hokejové nebo fotbalové mistrovství. S těmito faktory musí počítat obchodníci společnosti Nano Energies. V potemnělé místnosti u pražského Václavského náměstí sledují monitory a rozhodují se, kdy je správný čas nakoupit elektřinu. Zakladatel firmy Petr Rokůsek původně vydělal na výrobě propagačních stojanů. Nyní jeho firma ovládá 30 procent českého trhu s krátkodobou elektřinou. To je ale podle něj jenom začátek. Nedávno společnost vstoupila na pražskou energetickou burzu a má v plánu dodávat proud velkým průmyslovým hráčům.

V mládí nosil dlouhé vlasy, poslouchal nezávislou hudbu a podnikateli opovrhoval. I když dnes už má Petr Rokůsek za sebou dvacet let úspěšného podnikání, pojem nezávislost se kolem jeho byznysu točí stále. Nyní učí být energeticky soběstačnými zákazníky své společnosti Nano Energies, která obchoduje s elektřinou. Na prodeji proudu pohánějícího myčky nádobí a napájejícího lustry by ale firma moc nevydělala. Zatímco jiní hráči v oboru mají stovky tisíc klientů, u Rokůskovy firmy se jejich počet pohybuje kolem tří tisíc. Nano Energies se totiž od svého vzniku v roce 2007 specializuje na poskytování "zelené" energie z obnovitelných zdrojů.

"Čechům je v podstatě jedno, jakou elektřinu odebírají. Chtějí přijít večer domů a otočit vypínačem. Netušili jsme, že tak málo lidí přesvědčíme zelenými argumenty," říká Rokůsek, jehož firma vydělává především obchodováním na krátkodobém trhu s elektřinou. Zatím spíše decentní tržby v řádu stovek milionů korun však mohou brzy raketově vzrůst. Prvního října letošního roku vstoupila totiž Nano Energies na Pražskou energetickou burzu PXE a bude moci prodávat elektřinu velkým průmyslovým podnikům.

OTÁZKA: HN: V roce 1995 jste spolu s Nizozemcem Sebastianem Jansenem založili firmu Jansen Display, která vyrábí propagační stojany a díly. Jak jste se dostal k obchodování s elektřinou?

V roce 2003 jsem při lyžování "potkal" elektrický ohradník, zlomil si obratel a čtyři měsíce jen ležel. Tehdy mi došlo, že bych své vydělané peníze rád vložil do něčeho, co mě bude více naplňovat. Ještě před angažmá ve firmě Jansen Display jsem vystudoval inženýrství životního prostředí a problematika obnovitelných zdrojů mě lákala. Předpokládal jsem, že energetiku čeká v nejbližší době velká revoluce. Záhy se ale ukázalo, že přesun nápadů z laboratoří do praxe nepůjde tak rychle. Mezi vědci a zákazníky existuje ještě dlouhý řetězec lidí, kteří se musí rozhodnout, zda do svého fungujícího obchodního portfolia zařadí nový nápad, který by mohl kanibalizovat ostatní produkty. Mě tato problematika každopádně nepřestala lákat.

OTÁZKA: HN: Na jakém principu funguje obchodování s krátkodobou elektřinou?

Představte si elektrickou síť v Česku jako velký rybník. Do něj míří roury z elektráren - z těch atomových přichází voda velkými rourami, zatímco fotovoltaickým stačí menší průměr. Ze dna rybníka se pak bere voda/elektřina pro firmy či domácnosti. Fígl je v tom, že hladina rybníka se musí pohybovat jen v určitém rozmezí. Když moc klesne, dojde k výpadku elektřiny - blackoutu. Když příliš stoupne, také přijde blackout. Hlídání této hladiny má na starosti státní společnost ČEPS, která od obchodníků vykupuje elektřinu v případě, že jí je v síti nedostatek. My odhadujeme 24 hodin dopředu, zda bude elektřiny dostatek nebo přebytek, a obchodováním s ní pomáháme vyrovnávat hladinu. ČEPS raději koupí elektřinu od obchodníků, než aby musel z minuty na minutu spustit plynovou elektrárnu, jejíž provoz by ho vyšel dráž.

OTÁZKA: HN: Jak konkrétně obchodování probíhá?

Elektřina se nedá moc ekonomicky skladovat a musí se jí vyrobit tolik, kolik se spotřebuje. Nestojí také po celý rok stejně, ale v podstatě každou vteřinu má jinou hodnotu. Kvůli praktičnosti se v Česku cena elektřiny počítá z hodiny na hodinu, v Německu ale mají třeba patnáctiminutové intervaly. V jednotlivých hodinách pak cena pro obchodníka kolísá od záporných částek do několika tisíc korun za megawatthodinu. Tím, že dokážeme odhadnout, kolik elektřiny se vyrobí, jaká bude její spotřeba a k jakým výkyvům v síti dojde, umíme vydělat. Obchodování přitom probíhá 24 hodin denně, takže náš obchodní velín běží nepřetržitě.

OTÁZKA: HN: Jaké faktory berete při odhadu výkyvů sítě v potaz?

Úplně detailně to říci nemůžeme, jde o naše know-how. Pracujeme s meteorologickými modely, ale nejde jen o to, zda bude svítit slunce. Musíme předvídat i výšku mraků či výskyt mlh. Když se mlhy objeví v západních Čechách, výrobu elektřiny to v podstatě neovlivní. Když ale mlhavé počasí přijde na Moravu, příliv elektřiny z fotovoltaických elektráren klesne natolik, jako by vypadl jeden blok uhelné elektrárny.

Odhadováním výroby a spotřeby elektřiny se zabývají i jiní obchodníci. My doufáme, že oni udělají chybu, nechají se třeba zmást předpověďmi, které tvrdí, že bude úplně jasno. Ten, kdo nejlépe odhadne podmínky v dalších čtyřiadvaceti hodinách, nejvíce vydělá.

OTÁZKA: HN: Má na obchodování zásadní vliv ještě něco dalšího?

Bereme do úvahy i chování lidí v určitých situacích. Když třeba čekáme, že zítra bude celý den pršet, počítáme s tím, že více lidí zůstane doma a bude svítit. Jindy se zase koná hokejové mistrovství světa, lidé sedí u televize a jdou později spát. Zajímavé to bývá i při každoročních změnách času, kdy je potřeba počítat s tím, že se pak dříve nebo později smráká. Když se tomu ostatní obchodníci rychle nepřizpůsobí, získáme náskok. Celkově lze nejvíce vydělat na různých nestandardních situacích, které během roku nastávají. Dobře je to vidět třeba během vánočních svátků, kdy bývá záporná cena elektřiny. Průmysl a obchody stojí, je potřeba málo elektřiny, a elektrárny dokonce platí obchodníkům za to, že něco odeberou. Nejnižší odběr proudu během celého roku je prvního ledna dopoledne. To všichni spí.

OTÁZKA: HN: Při odhadech budoucích scénářů musí vaši lidé často používat sofistikované matematické metody. Slyšel jsem, že zaměstnáváte hodně bývalých profesionálních hráčů pokeru...

Potřebovali jsme najít lidi, kteří mají velmi dobře vyvinuté matematické myšlení a zároveň se dokážou oprostit od toho, že čísla znamenají obrovské peníze. Když naši obchodníci udělají chybu, firmu to stojí velké peníze. Na rozdíl od burzovních makléřů, kteří obchodují s penězi klienta, naši lidé dělají obchody na náš účet. Kdyby je to mělo vnitřně ničit a ovlivňovat rychlost jejich rozhodování, nemá to smysl. Máme v týmu také matematiky, kteří přišli z akademické sféry, ale u nich občas vidíme, že jim chybí reálná zkušenost s penězi a ochota se rozhodovat. Oni se chtějí rozhodnout až ve chvíli, kdy mají vše spočítané a vědí, že nikde neudělali žádnou chybu. To ale tady nejde. Pracujeme s velkou mírou pravděpodobnosti, ale úspěšnost odhadů se stále pohybuje maximálně kolem 55 procent.

OTÁZKA: HN: Říkáte, že se obchodník musí oprostit od toho, že pracuje s penězi. Pokeroví hráči jsou ale zvyklí hrát o peníze.

Ale nehráli by poker dobře, kdyby se nechali těmi penězi příliš ovlivnit. Naše práce je podobná pokeru v dělání velkého počtu rozhodnutí za krátký čas. Internetový hráč pokeru dělá v průměru desítky malých rozhodnutí za minutu. Naši obchodníci dělají pět až deset rozhodnutí za hodinu. V polovině obchodů udělají chybu a prodělají desítky tisíc, v druhé půlce vydělají. Běžný člověk není zvyklý dělat taková rozhodnutí, kdy se musí rozhodnout třeba během několika vteřin. Potřebujeme někoho, kdo nebude rozklepaný, a na to jsou hráči pokeru nejlepší.

OTÁZKA: HN: Hráči pokeru jsou zvyklí riskovat. Jak firmu chráníte, aby ji zaměstnanci riskantními obchody nepoložili?

Riskování samo o sobě neznamená hned špatnou věc. Lidé ale mají spíše přirozenou potřebu se riziku bránit a vyhýbat se mu. U nás nenakupujeme elektřinu na několik let dopředu, takže nehrozí, že jediný špatný obchod firmu položí. Navíc máme nastavené obchodní limity. Průměrně proběhnou tisíce obchodů měsíčně, ale hned druhý den po transakci víme, zda byly ziskové. Na tradingovém velínu se střídá pět lidí ve 24hodinovém provozu, kteří si navzájem kontrolují obchody a porovnávají strategie.

OTÁZKA: HN: Od Nového roku chcete začít obchodovat s krátkodobou elektřinou i na belgickém trhu. Potýkali jste se tam s nějakými překážkami?

Kromě klasických administrativních těžkostí nás překvapila jistá nemodernost. Zatímco v Česku už je možné, aby automaticky obchodoval počítač, v Belgii je zatím nutné zadávat obchody ručně. Samotná země je dost uzavřená do sebe. Nerozvinula dostatečně energetickou spolupráci s okolními státy, takže je celkem dost ohrožená výpadky elektřiny - blackouty.

OTÁZKA: HN: Nedávno jste vstoupili na Pražskou energetickou burzu PXE. Jakou máte strategii?

Dosud jsme byli dobří v práci s těmi "vlnkami" na velkém rybníce. Velké podniky a továrny ale potřebují nakoupit elektřinu na dlouho dopředu a nemohou se spoléhat jen na obnovitelné zdroje. Nyní jim budeme moci dodat i klasickou elektřinu a doplnit ji šlehačkou v podobě elektřiny zelené. Proto jsme firmu rozštěpili a dodávky zelené energie vložili do nové firmy s názvem Nano Green. Jde o milník, aby firma začala pořádně vydělávat. Naše průměrné tržby z krátkodobého obchodování činí okolo 250 milionů korun ročně. Nyní bychom rádi čísla znásobili.

OTÁZKA: HN: V minulosti jste často říkal, že chcete pro své klienty zajistit energetickou soběstačnost. Jak to bude v praxi fungovat?

Nemá smysl být egoisticky soběstačný a nekomunikovat s elektrickou sítí. Je lepší koexistovat vedle stávajícího systému a navzájem si pomáhat. V praxi mohou být soběstačným "poloostrovem" třeba tři domy vedle sebe nebo vesnička. Když síť bude mít nedostatek proudu, poloostrov dodá ten, který sám vyrobil. Příslušná technologie už existuje, teď jde o ochotu lidí do ní investovat.

Češi bohužel vnímají nejvíce ekonomické aspekty problému. Když skončila podpora fotovoltaiky v Belgii, nezastavily se nové instalace solárních panelů. V Česku vidíme pravý opak. Na druhou stranu, v Česku mají malí výrobci elektřiny opravdu těžký život. I když máte na střeše rodinného domku jediný solární panel a jste připojeni do sítě, musíte mít licenci na výrobu elektřiny. Stát se k vám chová stejně, jako byste měli velkou elektrárnu.

OTÁZKA: HN: Řada vědců říká, že společnost využívající pouze alternativní zdroje energie je utopistická vize a zastánce nové energetiky považuje za blázny. Čím byste jim oponoval?

Problém je, když si někdo myslí, že současný systém zůstane zakonzervovaný v současném stavu. Pak je samozřejmě představa, že všichni budou využívat jen zelenou energii, utopistická. My ale doufáme, že elektrická síť bude stále více decentralizovaná. Zdroje energie se přiblíží místům spotřeby. Zavedení chytrých sítí umožní to, že lidé dostanou zaplaceno za to, když nebudou v určitý čas odebírat elektřinu. Nebo vypnou některé přístroje, když bude v síti nedostatek proudu. Člověk si bude moci vybrat. Buď se tu a tam obejde bez elektřiny a velmi slušně na tom vydělá, nebo si bude užívat komfort nepřerušené dodávky a zaplatí za to.

O tom, zda může fungovat společnost využívající v podstatě pouze obnovitelné zdroje, se přesvědčíme v roce 2025 na Novém Zélandu. Ten chce do tohoto roku zvýšit podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů na 90 procent.

OTÁZKA: HN: V minulosti jste prohlásil, že energetický systém v České republice je zastaralý a dlouhodobě neudržitelný. V čem vidíte největší problém?

Cítím, že Česko lpí stále na tom, aby bylo úplně energeticky soběstačné. Vláda má vlastní politiku, nezajímá ji, co dělají v energetice naši sousedé. Když ale v Německu budou stejným tempem jako teď rozvíjet obnovitelné zdroje, tak za patnáct let budeme muset naše zdroje vypínat. Tolik elektřiny bude k dispozici. Češi ale místo toho uvažují o mnohasetmiliardové investici do dalšího Temelína. Jaderná elektrárna přitom může s proměnlivými obnovitelnými zdroji energie z principu spolupracovat jen velmi špatně.

OTÁZKA: HN: Nedávno jste si do firmy pořídili hybridní sportovní vůz BMW i8. Jaké s ním máte plány?

Nákup vycházel z našeho dlouhodobého partnerství s automobilkou BMW. Jsme oficiálním dodavatelem zelené elektřiny pro jejich elektromobily. Navíc jsme nadšenci do nových technologií, takže když jsme uviděli koncept vozu BMW i8, shodli jsme se, že ho chceme. Až pak jsme se dozvěděli cenu a trochu se pohádali. Sami ale prosazujeme řadu inovací a víme, že zavádění novinek je drahá záležitost. To investici ospravedlnilo.

AUTOR: Jan Záluský
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
ZDROJ: Podnikání

INSPIRUJTE SE ÚSPĚCHEM
VÍCE PŘÍBĚHŮ ÚSPĚŠNÝCH FIREM NAJDETE V SEKCI INSPIRACE NA www.ProByznys.info

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
CHEMELEONI s.r.o.
21
4. 2020
21-22.4.2020 - Seminář, školení
Konferenční místnost hotelu A-SPORT
INISOFT s.r.o.
22
4. 2020
22.4.2020 - Seminář, školení
Olomouc, Vzdělávací centrum
23
4. 2020
23.4.2020 - Seminář, školení
EA Hotel Populus, Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí