zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Sporný návrh energetických koncernů na státem řízené odstranění jaderných elektráren

04.07.2014
Atomová energie
Sporný návrh energetických koncernů na státem řízené odstranění jaderných elektráren

Čtyři největší německé energetické koncerny RWE, E.On , Vattenfall a EnBW by rádi ve spolupráci se Spolkovou vládou zřídili veřejně právní nadaci, která by měla za úkol realizovat praktická opatření v souvislosti s uzavíráním a likvidací jaderných elektráren. Jak vláda, tak veřejnost a média přijala tento návrh s nedůvěrou.

Postupné ukončení provozu jaderných elektráren bylo v roce 2001 stvrzené dohodou mezi zástupci vlády a německého energetického průmyslu. V návaznosti na nehodu v jaderné elektrárně Fukushima se rozhodla spolková vláda ukončit činnost 7 jaderných elektráren, jejichž provozovateli jsou zmíněné koncerny. Další vlna uzavření jaderných elektráren je naplánována v období od 2015 do 2022, kdy by mělo dojít k odstavení posledního reaktoru.

Skutečné náklady na ukončení provozu jaderných elektráren, na jejich demontáž a trvalé uskladnění jaderného odpadu nejsou dosud vyčísleny. Náklady na odstavení jaderných elektráren se v současnosti pohybují v rozpětí od 35 do 100 mld. EUR. Samotná demontáž každé jaderné elektrárny trvá přibližně 15-25 let. Doposud byla v Německu ukončena demontáž pouze 3 jaderných elektráren. Nevyjasněná jsou i místa trvalého uložení jaderného odpadu. Za tímto účelem se upravuje např. důl Konrad v Dolním Sasku, kde by bylo možné uskladnit až 118 000 t jaderného odpadu.

Do nadace chtějí firmy vložit cca 35 mld. EUR. Provozovatelé jaderných elektráren jsou ze zákona povinni tvořit finanční rezervu na likvidaci svých zařízeních a částka 35 mld. EUR zhruba odpovídá finančním rezervám, které od nich vyžaduje stávající legislativa. V případě zřízení nadace firmy nabízí stažení žalob za ušlý zisk v souvislosti s odstavením jaderných elektráren.

Média a veřejnost však poukazuje na to, že veškerá odpovědnost a nákladů s tím spojených se tím přesouvají na stát. Kvůli tomu si nadace vysloužila přezdívku "Bad Bank", do které se snaží energetické koncerny odložit své "špatné investice". Média rovněž upozorňují, že v letech 2000-2013 vyplatily E. On, RWE, EnBW a Vattenfall celkem 60 mld. EUR na dividendách. V tomto kontextu se jeví, že by měly být schopny uhradit z vlastních zdrojů náklady na likvidaci.

Podobně kritické hlasy se ozývají i ze strany politických stran. Nápadu na zřízení nadace je částečně nakloněna jen strana zelených, která návrh podpoří v případě, že se koncerny budou podílet na všech nákladech vyplývajících z výstupu z jaderného programu, bude-li překročen původní odhad. Na pozadí debaty vyvstávají kromě technických problémů spojených s odstavením jaderných elektráren i otázky, v jaké finanční situaci budou ca. za 10 let energetické koncerny, neboť v důsledku energetické transformace (Energiewende) došlo k propadu výkupních cen elektrické energie z konvenčních zdrojů a na trh s energiemi se již nyní tlačí celá řada nových, menších firem.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraničního zastoupení MPO a CzechTrade a Konzulátu ČR v Düsseldorfu.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí